Scinet.cz » Věda, Zprávy

Slavný urychlovač Tevatron letos v září ukončí provoz

17.1. 2011, Oldřich Klimánek

Tevatron (Tevatron / Wikimedia)

Ani snaha mnoha fyziků nezabránily tomu, že americký částicový urychlovač Tevatron svou činnost ukončí už letos v září. Čtvrt století starý synchrotron nedostane na svůj provoz už žádné dotace, byť si vědci přáli prodloužení jeho životnosti o další tři roky. Část částicových fyziků si přesto myslí, že Tevatron už stejně neměl fyzice co dát. Štafetu totiž přebral LHC v CERNu.

Američtí fyzici doufali, že v Tevatronu ještě stihnou objevit Higgsovy bosony, částice, jejichž existenci předpovídá standardní částicový model, ale jež nebyly dosud pozorovány. Jediným urychlovačem, který by měl být s to Higgsovy bosony objevit, tak je de facto pouze LHC poblíž Ženevy.

Tevatron
Nejvýkonnější americký částicový urychlovač patřící Fermilabu (Fermiho národní laboratoř). Do spuštění LHC v CERNu byl Tevatron nejvýkonnějším zařízením svého druhu na světě. Postaven byl v roce 1983, v útrobách sráží svazky protonů a antiprotonů při energiích až 1 TeV (teraelektronvolt – odtud název Tevatron).

Fyzikům z Fermilabu se nepodařilo u amerického ministerstva pro energii získat na provoz Tevatronu potřebné finance. Rok jeho provozu stojí minimálně 35 milionů dolarů (640 milionů korun) a ministerstvo další peníze na Tevatron už nevyčlenilo. Urychlovač ukončí svou činnost podle posledních plánů, tedy s koncem září 2011.

Někteří fyzici ještě doufali, že Tevatron objeví tolik hledané Higgsovy bosony dříve než LHC. Jak říkají, evropský urychlovač navíc čeká delší odstávka, které chtěli fyzici z Fermilabu využít. Argumentují také tím, že Tevatron měl větší šanci Higgsovy bosony najít, protože operuje na nižších energiích a poskytuje jasnější přehled o kolizích. Tevatron se také liší v tom, že v něm se srážejí svazky protonů a antiprotonů, kdežto v LHC dva protonové svazky.

Někteří pracovníci Fermilabu proto říkají, že Fermilab má potenciál prozkoumat zákoutí fyziky částic, které nemůže odhalit LHC. Když dáme stranou jejich argumentaci, faktem je, že Fermilab měl na své objevy čtvrt století – a jeho čas prostě už vypršel. Nicméně na konto si zapsal několik důležitých objevů, jako je například detekce kvarku top nebo dvou typů sigma-baryonů.

Fyzici pracující na projektech ve Fermilabu budou po ukončení provozu tohoto urychlovače přeřazeni na jiné projekty a řada z nich se zapojí do výzkumu probíhajícího právě v LHC.

Oldřich Klimánek

Vydavatel serveru Scinet.cz.


Komentáře (2) »

  • Michal napsal:

    „…kdežto v LHC dva neutronové svazky“ zase čeští novináři se předvedli… v LHC se urychlují dva protonové svazky!!!

    … a Higgsův boson se hledá jen jeden dle Standardního modelu elem. částic, více je jich pouze podle jiných modelů, jako je např. SUSY.

    „…Tavatron měl větší šanci Higssovy bosony najít…“, Higgs se píše se dvěma g a jedním s…

    „Argumentují také tím, že Tavatron…“ opravit – Tevatron

    Což takhle před vydáním to dát přečíst někomu z oboru?

  • Oldřich Klimánek napsal:

    Dobrý den, Michale.

    „…kdežto v LHC dva neutronové svazky“ zase čeští novináři se předvedli… v LHC se urychlují dva protonové svazky!!!

    Samozřejmě že protony. ;-)

    zase čeští novináři se předvedli

    Opravdu je pro vás tak těžké se smířit s tím, že člověk dělá překlepy? Tady o LHC bylo napsáno už tolik… To se někdy stává, třeba místo černá díra se napíše červí, zvláště když píše a o černých a červích dírách zároveň. Proč vám to vysvětluji, netuším.

    a Higgsův boson se hledá jen jeden dle Standardního modelu elem. částic, více je jich pouze podle jiných modelů, jako je např. SUSY.

    Cože co? Uchází mně, proč by Higgse jednoho typu nemohlo vzniknout víc. ;-) To jste fakt takový šťoural?

    „…Tavatron měl větší šanci Higssovy bosony najít…“, Higgs se píše se dvěma g a jedním s…

    Jak jste si v textu mohl všimnout, slovo „Higgs“ je v něm 4x, z toho jednou s překlepem g/s. Odpověď na předchozí otázku úspěšně nalezena.

    „Argumentují také tím, že Tavatron…“ opravit – Tevatron

    )

    Rozkaz!

    Což takhle před vydáním to dát přečíst někomu z oboru?

    Což takhle se smířit s tím, že jeden článek z tisíce obsahoval překlepy, jejichž charakter byl dán určitými okolnostmi, nikoli fundamentální tupostí autora? Za opravy dík.


VLOŽIT KOMENTÁŘ

Vypršel časový limit. Prosím, obnovte kontrolní otázku pomocí tlačítka napravo.