Předseda Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC při OSN) Rádžendra Pačaurí poslal členům IPCC, kteří budou připravovat 5. hodnoticí zprávu, dopis, v němž jim říká, aby se vyhýbali tisku. Nemají odpovídat na dotazy ohledně své práce a nemají nic říkat ani o IPCC. Jedinými kompetentními osobami zodpovídat otázky jsou šéfové jednotlivých pracovních skupin a sekretariát IPCC. Pačaurí tím neřekl nic víc, než že na fungování tolik kritizovaného IPCC se nebude nic měnit, ba naopak se musí minimalizovat komunikace s veřejností.

„Také bych rád zdůraznil, že v důsledku zvýšeného zájmu médií o práci IPCC se vám může stát, že budete dotazováni ohledně vaší práce i celého IPCC. Opravdu vám radím, držte se od médií dále. A kdyby vám někdo položil otázku ohledně pracovní skupiny, ke které jste byli přiřazeni, dotaz prosím odešlete šéfům pracovní skupiny. Otázky týkající se IPCC směřujte na sekretariát IPCC.“

– Rádžendra Pačaurí, dopis členům IPCC

Pačaurího vzkazu si mezi prvními všimli Lawrence Solomon (environmentalista a autor knihy Popírači: Světově uznávaní vědci, kteří se postavili proti hysterii globálního oteplování, politické perzekuci a podvodu) a magazín Physics World. Český fyzik Luboš Motl – jenž se nedávno objevil na „černé listině“ vědců stojících proti klimatické hysterii coby 23. nejcitovanější vědec na světě a jako třetí mimo území USA – k tomu poznamenal: „Jinými slovy, když chcete něco říct, nemůžete. Musíte požádat generálního tajemníka a další politické aparátčiky, aby mluvili za vás.“

„Je zarážející, že podobní lidé [jako Pačaurí] se mohou po tolik let držet na nejvyšších pozicích v institucích OSN 21. století. Někteří lidé se stále snaží popřít to, že IPCC je politickou institucí, v níž členští vědci figurují jen jako pouhé prostitutky placené a řízené aktuálními lídry – politickými aktivisty a ‚obnovitelnými‘ investory,“ dodal.

Al Gore a Rádžendra Pačaurí (za IPCC) získali za svůj přínos pro ochranu klimatu Nobelovu cenu -- ne však vědecké ocenění, ale politické, totiž Nobelovu cenu míru

Mimochodem jedním z těch, kdo sestavili zmíněnou „černou listinu“ vědců, byl i před pár dny zesnulý Stephen Schneider, profesor environmentální biologie na Stanfordově univerzitě. Ten v médiích proslul coby prorok katastrofických budoucích událostí spojených s globálním oteplováním – Schneider stejný jazyk používal již v 70. letech, ovšem v té době varoval před nebezpečnými následky globálního ochlazování.

Tehdy společně s dalšími vědci prohlašoval, že pokud lidé budou nadále spalovat fosilní paliva, dost možná globální teplotu Země sníží o 3,5 °C, a tím odstartují „katastrofální dobu ledovou“.

V posledních měsících svého života se snažil vést agresivní mediální kampaň proti vědcům, kteří nesouhlasí s klimatickou hysterií, tentokráte tou spojenou s globálním oteplováním.

Zpět k IPCC – zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu nemá žádnou váhu pro vědeckou obec, ovšem velkou roli hraje pro politické představitele, pro které je psána a kteří podle jejího shrnutí činí svá rozhodnutí „v boji s klimatem“. Zprávě – či spíše jejím nejkatastrofičtějším prognózám – se pravidelně dostává velké pozornosti i od médií. Nejen zpráva, ale i způsob fungování IPCC čelí prakticky odpočátku kritice mnoha odborníků, z nichž někteří s IPCC navíc i spolupracovali a následně se spolupráce zřekli nebo byli zřeknuti.

Tlak na IPCC sílí, a to i kvůli osobě samotného jejího šéfa Pačaurího, který není vědcem vzděláním ani praxí. Pačaurí je původně drážní inženýr, který v USA získal doktorát z průmyslového inženýrství a obchodu. Šéfuje mnoha soukromým institucím po celém světě, institucím, jež se věnují obchodování s emisními povolenkami, obnovitelnými zdroji a jež jsou obecně spojené s energetickým a jiným průmyslem. Jeho hlavní útočiště – The Energy Research Institute – bylo založeno mocnou obchodní skupinou Tata, která podniká například v ocelárenské branži, automobilovém průmyslu a různých dalších oborech. Pačaurí byl do roku 2003 dokonce ředitelem naftařské společnosti Indian Oil.

Více v článku: Šéf IPCC Rádžendra Pačaurí má z „ochrany“ klimatu dojnou krávu – vítejte v klimatickém průmyslu.

Samotná zpráva IPCC o stavu klimatu je kritizována i proto, že třetina citací, o které se opírá, neodkazuje na vědecké studie, ale například novinové články, materiály nátlakových a aktivistických skupin a také tiskové zprávy. Mnohé z katastrofických prognóz se ukazují nejen jako chybné, ale jako zcela vymyšlené.

Čistě poplašnou zprávou bez reálných, natož vědeckých kořenů bylo varování, že pokud lidstvo bude nadále používat fosilní paliva (ropu, uhlí, plyn), do roku 2035 nebo ještě dříve roztají ledovce v Himálaji – čímž bude existenčně ohrožena řádově miliarda lidí závislých na vodě právě z těchto ledovců. Jeden z členů IPCC nakonec přiznal, že toto prohlášení – nezakládající se na faktech – bylo do zprávy IPCC zařazeno z politicky motivovaných důvodů.

Více v článku Zpráva Mezivládního klimatického panelu: 5600 nevědeckých citací, strach, katastrofy a politické motivy. Indie z Panelu vystoupila.

Mnozí vědci a další zainteresování lidé už několikrát volali po tom, aby se způsob práce IPCC změnil. A to tak, aby bylo možné informace v hodnotících zprávách důsledně ověřovat, aby se předešlo svévolným manipulacím s textem, připomínkami a texty vědců, kteří se na vytváření obsahu zprávy podílejí, a aby byla minimalizována, když ne eliminována, míra politizace.

IPCC je z mnoha stran neustále vyzývána k větší otevřenosti – Pačaurí však dává jasně najevo, že za jeho vládnutí na takové změny můžou všichni zapomenout.