Známý britský fyzik Stephen Hawking v 70. letech zjistil, že černé díry se mohou vypařovat. Ukázal, že pozvolna vydávají záření a tím postupně ztrácejí hmotnost.

Je proto přirozené se ptát, kam se poděly informace o hmotě, která předtím do černé díry spadla? Jsou nějak zakódovány do vycházejícího záření, nebo se prostě ztratily? Problém je ten, že fyzikální zákony nedovolují ani jeden z obou scénářů. Fyzici tento problém označují jako informační paradox černých děr.

Nyní dva vědci z Velké Británie a Indie publikovali práci, v níž ukázali, že první možnost, kdy informace jsou skryty v Hawkingově záření vycházejícím z černé díry, není reálná.

Ukazují hlavně na rozdíly mezi klasickou a kvantovou informací. Upozorňují, že zatímco klasická informace se může schovat (třeba se přesunout z jednoho místa na druhé nebo může být zakódovaná), v kvantové mechanice je to trochu jinak. Podle autorů, Sama Braunsteina a Aruna Patiho, se kvantová informace nemůže schovávat. A pokud zdánlivě zmizí, musí se objevit na jiném místě.

Proto na základě své práce oba vylučují možnost, že by informace o hmotě spadlé do černé díry mohly být zakódovány do záření, které z černé díry vychází. Jak říkají, někde musí být chyba. Buď v Hawkingově studii, nebo v samotné kvantové mechanice.

Pozn.: O informačním paradoxu černých děr se více dočtete v článcích Slon, horizont událostí černé díry a vesmír coby hologram a Černé díry coby kvantové počítače?