Scinet.cz » Kavárna, Komentáře, Věda

Tak nám prý globální oteplování potopilo první ostrov. O tisíce let dříve, než mělo

7.4. 2010, Oldřich Klimánek

Cyklóna 05B (1999) v Bengalském zálivu / NOAA

Ostrůvek New Moore v Bengálském zálivu zmizel ze světa. Média o události informují jako o následku klimatické změny — potopilo ho globální oteplování, jím zvýšená hladina oceánu. Oteplování si prostřednictví stoupající vody brousí zuby na další tamní ostrovy a ohrožuje desítky milionů lidí.

Co uvádí deníky, není ale vůbec pravda.

Zpravodajský server iDnes o tom píše následující:

Ani třicet let nestačilo Indii a Bangladéši k tomu, aby se dohodly, které zemi patří malý skalnatý ostrůvek New Moore Island v Bengálském zálivu. Jejich spor teď za ně vyřešilo globální oteplování. Ostrůvek totiž zmizel pod hladinou.

Skutečnost, že malý kousek pevniny, o jehož kontrolu se vedly nekonečné pře, skončil pod vodou, potvrdily nejen satelitní snímky, ale i námořní hlídky, které oblastí projížděly.

„Co obě země nebyly schopné vyřešit dlouholetými rozhovory, vyřešilo globální oteplování,“ konstatoval oceánograf Sugata Hazra z univerzity v indické Kalkatě.

Neobydlený ostrůvek New Moore Island, Bangladéšem nazývaný South Talpatti, měřil na délku tři a půl a na šířku tři kilometry. Spory o miniaturní kus pevniny v rezervaci Sunderbans odstartovala Indie, když na jeho skalnaté pobřeží v roce 1981 vyslala polovojenský oddíl, který nad ostrovem rozvinul indickou vlajku. Obě země věřily, že se pod skalnatým pobřežím ukrývají zásoby ropy a zemního plynu.

„Stále bude narůstat počet lidí, kteří budou muset oblast opustit, jak se budou potápět další ostrovy,“ upozornil oceánograf Hazra.

Už v minulém desetiletí upozorňovali vědci na to, že se hladina moře v zálivu zvedá alarmujícím tempem. Až do roku 2000 se každoročně zvyšovala o tři milimetry, v posledních letech je to už ale o milimetrů pět.

Celý text…

Slovenský deník Pravda.sk šel ještě dále:

Tridsať rokov sa hádala India s Bangladéšom, komu patrí drobný ostrov v Bengálskom zálive Indického oceánu. Spor nakoniec vyriešila príroda a ostrov zmizol z mapy sveta. Potvrdili to satelitné zábery aj miestni rybári. Ostrov New Moore sa tak stal prvou obeťou klimatických zmien, vplyvom ktorých stúpa hladina morí a oceánov.

Celý text…

Stejně je na tom i časopis Týden:

Přes třicet let se Indie a Bangladéš přely o kontrolu nad malým kamenitým ostrůvkem v Bengálském zálivu. Nyní jejich problém vyřešilo globální oteplování.

Oceánolog Sugata Hazra, profesor univerzity Jadavpur v Kalkatě oznámil, že ostrov New Moore je nyní úplně pod vodou.

Jeho zmizení potvrdily satelitní snímky a námořní hlídky. „Dvě země se během dlouhých let rozhovorů nedokázaly dohodnout, ale vše vyřešilo globální oteplování, řekl Hazra.

Celý text…

Přeložme si tuto zprávu ze světa amatérské a senzacechtivé novinařiny do našeho reálného světa. Jako obvykle tvrzení stačí negovat, kousek po kousku.

„Skalnatý ostrov New Moore“ (nyní by se mělo uvažovat nad jeho přejmenováním na No More) nebyl skalnatý, ale byl to kus bahna a písku. Nebyl to tedy ani ostrov, nepohltila ho stoupající hladina oceánu, ale zanikl obyčejnou erozí, a tedy za jeho zmizení už vůbec nemůže globální oteplování.

New Moore byl objeven v roce 1974. Tehdy vznikl v důsledku aktivity cyklóny — šlo jen o pískovou lavici sídlící v deltě řeky (!). Říční delty jsou právě typické silnou sedimentací naplavenin.

New Moore se prostě z ničeho nic objevil, nyní zmizel. Obyčejnou nudnou erozí.

Tento nános nebyl vyšší než 2 metry. Pokud byl tedy starý zhruba 40 let, aby jej zatopil oceán, jeho hladina by se musela zvedat o 5 cm ročně, což je nesmysl. Nicméně — média sama píší o rychlosti růstu hladiny o 3 mm/rok, tedy 17krát nižší. Zároveň citují tamního oceánografa, který varuje, že hladina vody v současnosti stoupá rychleji, asi 5 milimetrů za rok. Otázkou je, zda novináři umí převádět mezi metry a milimetry a dělit dvě čísla.

Změna úrovně hladiny moře - Višákhapatnam / NOAA

Každopádně nejen novináři, ale i Sugata Hazra si můžeme během chvilky zjistit, že tamní hladina oceánů „stoupá“ rychlostí 0,54 mm/rok, což je hodnota 10x nižší, než sám uvedl. S takovou rychlostí by oceánu trvalo 3 700 let, než by se „ostrov“ potopil. Klimatická změna je podle médií dramatičtější, než jsme si mysleli — ostrovy se nám potápí s předstihem v řádu tisíců let.

Zpráva vyšla v zahraničním tisku už 24. března, kdy ji vydala agentura AP. České deníky jsou opět pozadu, vydaly ji až v těchto dnech. Původce českého překladu je nejspíše samotná ČTK — ostatní média její zprávu prostě přebrala, mírně upravila a vydala jako novinku, novinku s nádechem nevyhnutelné katastrofy, jak se žádá.

Peprné je, že patrně kvůli lavině stížností, která se sesypala na zahraniční média, agentura AP článek zanedlouho po uveřejnění opravila. ČTK a další tuzemská nebo slovenská periodika nikoli a dále událost popisují nesmyslnými texty plnými lží.

Ale stejně na tom jsou i některá zahraniční média — například „slavná“ BBC otiskla tentýž článek, navíc jej doplnila srdceryvnou fotkou bangladéšských dětí, „kterým půda mizí pod nohama každý rok“. Mimochodem BBC je vyčítáno, že až příliš okatě propaguje hysterii kolem antropogenního globálního oteplování. Navíc svůj penzijní fond s 8 miliardami liber (230 miliard korun) používá k investicím do zelené energie (nebo nízko-uhlíkové energie), kterou propaguje — a je členem Institutional Investors Group on Climate Change. Šéfem této skupiny je Peter Dunscombe, který zároveň šéfuje penzijním investicím BBC.

Oldřich Klimánek

Provozovatel serveru Scinet.cz.


Komentáře (4) »


VLOŽIT KOMENTÁŘ