Scinet.cz » Věda

Superstruny a gravitační vlny

20.2. 2007, Oldřich Klimánek

Vědci z Washingtonské univerzity chtějí detekovat gravitační vlny, které už dávno předpověděl Albert Einstein. Budou hledat specifický signál, který má pocházet z tance obřích kosmických strun.

Jejich práce se v jistém ohledu zakládá na teorii superstrun, teorie, jež je mnohými fyziky považována za žhavého kandidáta na teorii všeho. Nejelementárnějšími stavebními kameny přírody v ní nejsou bezrozměrné částice, nýbrž malinké a tenounké struny.

Z některých formulací této teorie strun ale vyplývá, že vesmír by mohl být zaplněn strunami přímo astronomických měřítek, strunami, jež jsou pozůstatky po velkém třesku a které se expanzí vesmíru roztáhly do nesmírných velikostí.

Podle vědců některé z těchto strun tvoří uzavřené smyčky, které vibrují, uvolňují gravitační vlny, pomalu se rozpadávají a nakonec mizí.

Craig Hogen, fyzik z Washingtonské univerzity, pro server Science Daily vysvětluje: "Jsou natolik lehké, že kosmické struktury prakticky neovlivňují. Ale jen svým rozpadem vytváří přímo moře gravitačních vln."

Už delší čas se připravuje vesmírný projekt jménem LISA. Fyzici si od něj slibují detekcí gravitačních vln, které už mnoho desetiletí bezvýsledně hledají. Najdou-li na určité frekvenci, odpovídající právě tanci strun, kýžený signál, podle Hogana to bude znamenat první důkaz existence těchto exotických objektů.

Podobný experiment nazývaný LIGO probíhá v současnosti i na Zemi. Ovšem Hoger upozorňuje, LIGO se soustřeďuje na vyšší frekvence, na kterých zachytit projevy tance strun je mnohem těžší. To proto, že jejich signál může splývat se šumem pozadí.

"Jestliže struny existují, jsou součástí tohoto šumu. My ale chceme naslouchat na frekvencích nižších a pokusíme se je nalézt."

Oldřich Klimánek

Provozovatel serveru Scinet.cz.


Komentáře (1) »

  • MUDr.J.Pospíšil napsal:

    Jak mohou interferenční detektory (LIGO,LISA) úspěšně detekovat gravitační vlnu! Vždyť i v sebedelší trubici, která má „měnit svou délku“ se úměrně zkracuje a prodlužuje (mění) i měřidlo (1m), a vzdálenost naměřená nejen mechanickým měřidlem (ale i laserem = elm. vlnou = fotonem) bude tedy stále stejná, jako v trubici k ní kolmé, rychlost světla bude stále 300.000 km/s a jak mohou tedy rozdělené paprsky spolu „interferovat“ jinak, než opět ve stejné fázi- tedy bez zaregistrovaní změny délky? Vždyť gravitační vlna působí universálně na časoprostor, v jehož „područí“ je i elm. vlna ( stejně jako foton padající kolem slunce padá po geodetice co nejrovněji – „tedy rovně“ a teprve z dálky z jiné souřadné soustavy, kde vliv sluneční gravitace je již zanedbatelný, to vnímáme geometricky jako ohyb).

    Děkuji za reakci ( jjpos-zavináč-seznam.cz )


VLOŽIT KOMENTÁŘ

Kontrolní kód