Scinet.cz » Věda

Superpočítače a atomy skrývající tajemství černých děr

10.9. 2006, Oldřich Klimánek

Horké atomy ve vesmíru ukrývají klíč k jedné astronomické záhadě. Astronom z Ohijské státní univerzity se je snaží studovat technikou pro astronoma nepříliš častou.

Profesor astronomie Anil Pradhan se svým týmem využil superpočítačů k provedení těch nejpřesnějších výpočtů vlastností horkých atomů. Výsledek pomůže astronomům ­— zvláště těm, kteří pátrají po černých děrách —, aby měli lepší představu o tom, co přesně vidí, když rentgenovými teleskopy zkoumají hmotu spočívající ve vzdáleném vesmíru, v jádrech galaxií.

O svém výzkumu píší v zářijovém vydání časopisu Journal of Physics B: Atomic, Molecular and Optical Physics. Přesto, že jde o odborný článek plný technických prvků, pojednává o něčem, v čem se splétá dohromady atomová fyzika, Einsteinova teorie relativity, moderní astronomická pozorování a některé z nejrychlejších superpočítačů světa.

Astronomové pozorovali již moře horkých atomů v podobě plazmatu kroužícího kolem center velmi jasných galaxií, tzv. aktivních galaxií. Jak vědci věří, plazma je ukazatelem na přítomnost obří černé díry. Přesto, že samotná černá díra je neviditelná, prozradí ji rentgenové záření vydávané do ní padajícím přehřátým plynem.

Předtím, než kdokoli definitivně dokáže, zda aktivní galaxie opravdu černé díry obsahují, je třeba velmi přesně proměřit energetické hladiny vzbuzených atomů v plazmatu a výsledky měření srovnat s tím, co už vědci vědí z atomové fyziky. Pradhan uznává, že zajistit přesnost údajů z měření vlastností atomů nezní jako ta nejvíce vzrušující práce v astronomii, ovšem zároveň upozorňuje na její důležitost.

"Většina astronomů považuje za samozřejmé, že údaje o atomech, kterých se dovolávají, jsou správná. Oni vlastně musejí, aby vyhodnotili svá pozorování," říká.

Image

Rentgenové záření z aktivní galaxie Centaurus A. Na snímku je centrum galaxie ukryto pod závoj plynu a prachu. V něm se ukrývá supermasivní černá díra s hmotností milionů Sluncí. Autor: R.Kraft (SAO) et al., CXO, NASA

Anil Pradhan na problému pracoval 30 let. Jeho snažení podnítily nové velmi kvalitní a přesné údaje z rentgenových satelitů Chandra a XMM-Newton. Jelikož věřil, že takto kvalitní pozorování se neobejde bez přesných informací o přítomných atomech, rozhodl se se svým týmem provést ty nejpřesnější možné výpočty.

Po roce stráveném psaním kódů programu a tisících hodinách, kdy probíhaly výpočty v Ohijském superpočítačovém centru, konečně dostali údaje o energetických hladinách atomů v prostředí s vysokou teplotou. Spočetli energetické hladiny pro prvky ležící v tabulce prvků mezi uhlíkem a železem, které se v přehřátém plazmatu vyskytují nejčastěji.

Některé z předchozích přijímaných hodnot pro tyto atomy byly zatíženy chybou pohybující se od 30 až k 300 procentům. Na druhé straně nové výpočty přicházejí s chybou pouhých několika procent. To značí, že astronomové studující rentgenové snímky kosmických těles budou mít lepší představu o tom, jaké atomy tvoří pozorovanou hmotu a také lepší přehled o fyzikálních podmínkách uvnitř objektů.

"Lovci černých děr" se nejvíce zajímají o železo; a zde se na scénu dostává Einsteinova obecná teorie relativity.

Nesmírně silná gravitace černé díry by podle obecné teorie relativity měla z pohledu ze Země zkreslit rentgenový signál, a to obzvláště u atomů železa. Signál je představován spektrem záření a vypadá jako řada čar, které odpovídají jednotlivým atomům. Zvláště jedna čára, zvaná K-alfa čára železa, u rentgenového záření vycházejícího z jádra aktivních galaxií vypadá širší a často bývá hlavním ukazatelem na přítomnost černé díry.

Před třiceti lety Pradhan, Nahar a jejich kolegové začali studii zvanou Iron Project (Projekt Železo). Jejich cíl je jednak zjisti, proč K-alfa čára železa je širší a co z toho plyne pro rentgenovou astronomii.

"Nejpřímějším pozorováním černé díry je přítomnost čáry K-alfa," říká Pradhan. "Takže je velmi důležité zjistit, zda byla rozšířena v důsledku přítomnosti černé díry, nebo zda existuje

Oldřich Klimánek

Provozovatel serveru Scinet.cz.


VLOŽIT KOMENTÁŘ

Kontrolní kód