(Tisková zpráva společnosti Intel) Texty v češtině lze vytvářet už pouze diktováním do mikrofonu. Tuto zprávu přivítali všichni, kdo nemají rádi „datlování“. Alternativa k psaní na klávesnici již bezmála dva roky významně usnadňuje práci všem, kteří vytvářejí delší texty s pomocí NewtonDictate, nejvýkonnějšího systému pro rozpoznávání hlasu a přepis lidské řeči do textové podoby v češtině. Vyvinula ho společnost Newton Technologies společně s týmem vědců na Technické univerzitě v Liberci se záměrem, že své primární zákazníky najde zejména v oblasti soudnictví a advokacie, státní správy, zdravotnictví či médií, což se v praxi potvrzuje.
Teprve současný …

Odborníci z počítačové firmy IBM ve spolupráci s Kalifornským technickým institutem experimentují s molekulami DNA a nanotechnologiemi při navrhování nové generace čipů. Cílem výzkumu je vytvořit miniaturní obvody, které budou základem menších, výkonnějších a energeticky úspornějších počítačových součástek. Výhodou nového řešení má být i snadnější výrobní proces a celkově nižší náklady na výrobu.
IBM ve své tiskové zprávě uvedla, že molekuly DNA chce použít jako kostru pro uhlíkové nanotrubičky, které se díky vlastnostem molekul DNA uspořádají do přesného požadovaného tvaru. Podle IBM nová cesta výzkumu spojující …

Nebýt objevu tří vědců z Bellových laboratoří, byl by svět podstatně jiný. Tranzistorový efekt a tranzistory samotné způsobily revoluci v oblasti elektroniky, která měla a má dopad na všechny ostatní obory vědy a techniky.

16. prosince 1947 se změnil svět. Tři vědci ― John Bardeen (1908 – 1991), William Bradford Shockley (1910 – 1989) a Walter Houser Brattain (1902 – 1987) ― z Bellových laboratořích v americkém New Jersey při svých pokusech s plátky germánia zjistili, že tento prvek dokáže účinně zesilovat elektrický signál. Podstatně menší …

Čína plánuje výrobu vlastních procesorů pro osobní počítače. Pokud se sami sebe ptáte, jak chtějí konkurovat Intelu a AMD, pro odpověď nemusíte chodit daleko. Procesor s označením Loongson totiž nebude určen pro operační systém Windows, ale jen pro Linux. Loongsom, vyvíjený od roku 2002, totiž nepoužívá architekturu x86, ale MIPS. Jeho frekvence by se měla pohybovat mezi 1,2 až 1,5 GHz (při malé spotřebě 5 W).
Scinet.cz

Známá společnost Intel minulý týden oznámila, že se ji povedlo ještě více miniaturizovat tranzistory. Pokořili magickou hranici pětačtyřiceti nanometrů, čili 45 miliardtin metrů. Stavební kámen počítačových čipů vyrobený novou technologií je zhruba o třetinu menší než současné tranzistory
Gordon Moor, jeden ze zakladatelů Intelu, v roce 1965 řekl, že „Složitost součástek se každý rok zdvojnásobí při zachování stejné ceny.“ Ač jeho prognóza zatím příliš na pravdivosti neztratila, nastává doba, kdy se konstruktéři klasických součástek dostávají do nesnází. Mooreův zákon, jak se mu říká, by při …

Jak bylo řečeno v prvním díle, miniaturizace čipů naráží na fyzikální překážky. Viděli jsme, jak problém řeší velké společnosti. K zvyšování rychlosti procesorů používají víceprocesorových jader, jiní plánují výrobu laserových čipů a jiní své naděje vkládají do nanotechnologií, a to zejména do využití uhlíkových nanotrubek v kombinaci s klasickou křemíkovou technologií. Na půdě nanotechnologií zůstaňme i dnes a podívejme se na jeden revoluční krok, který dle vědců pomůže s výrobou vskutku miniaturních součástek. Pro připomenutí, v současnosti firmy jak Intel a AMD sestoupily k hranici …

Omezení tradičních křemíkových součástek, nástup nanotechnologií a laserových čipů. Tahle by se dala shrnout situace panující ve světě informačních technologií.
Spoluzakladatel Intelu Gordon Moorre před více než čtyřiceti lety přišel s prognózou, že kapacita procesorů se každých osmnáct měsíců zdvojnásobí. Jeho předpověď se do podvědomí lidí dostala jako "Mooreův zákon". Byť nejde o zákon v pravém slova smyslu, až doteď neselhal. Ovšem problémy s miniaturizací čipů jsou neoddiskutovatelné.
Mooreův zákon je v současnosti v popředí zájmů mnohých vědců z jednoho prostého důvodu; přichází doba, kdy …