Astrofyzici z Goddardova střediska vesmírných letů úspěšně otestovali novou metodu k určování hmotností černých děr. Metodu přitom navrhli už v roce 1998. Podle ní je hmotnost černé díry v binárním systému známém jako Cygnus X-1 asi 8,7krát větší než hmotnost našeho Slunce.

Systém Cygnus X-1 se skládá z modrého hvězdného obra a z neviditelné černé díry. Na základě optických pozorování pohybu hvězdy byla hmotnost černé díry určena na zhruba desetinásobek hmotnosti Slunce, což je skvělá shoda s metodou navrženou týmem vědců z NASA. Ti prohlašují, že mohou určit hmotnost černých děr i tam, kde ostatní klasické metody selhávají. V rámci nové metody se ostatním vědcům podařilo zjistit hmotnost další černé díry v blízké galaxii označované jako NGC 5408. Zjištěná hodnota činí asi 2000 Sluncí. Podle astrofyziků se jedná o jeden z nejlepších důkazů o existenci středně velkých černých děr.

V nové metodě se využívá vztahu mezi černou dírou a okolním diskem hmoty, tzv. akrečním diskem, který je tvořen materiálem, který do díry padá. V určité vzdálenosti od černé díry se materiál hromadí specifickým způsobem podobným dopravní zácpě. Právě vzdálenost této oblasti, ve které k zácpě dochází, závisí na hmotnosti celé černé díry. Čím je díra hmotnější, tím dále od ní k takovémuto nahromadění hmoty dochází.

Astrofyzici tuto metodu ověřili i na ostatních systémech v naší galaxii a došli k závěru, že opravdu podává stejné výsledky.