Fyzici ze Spojených států možná detekovali částici zvanou Higgsův boson, po které se pátrá už velmi dlouho.

Higgsův boson je podle fyzikálních teorií zodpovědný za to, že částice mají hmotnost. Bez Higgsova bosonu totiž z takzvané elektroslabé teorie, která je součástí standardního modelu částic, vyplývá, že všechny částice ve vesmíru by měly mít stejnou hmotnost, a to nulovou. Situaci zachraňuje právě až Higgsův boson, který elektroslabou symetrii narušuje.

Po této exotické částici fyzici bezúspěšně pátrají řadu let. Výzkumníci z Fermilabu ve Spojených státech v nedávných dnech ale oznámili, že se jim podařilo najít alespoň jakýsi náznak její existence.

Práce amerických fyziků překračuje meze standardního modelu a opírá se o skutečnosti plynoucí z jeho nadstavby, z jedné z jeho supersymetrických verzí.

Při nedávných experimentech ve Fermilabu vědci ostřelovali cíl pomocí protonového paprsku. Pozorovali tři události, při kterých se částice zvaná sigma-plus rozpadla na proton a mionový-antimionový pár. Třebaže pouhé tři události by normálně nebyly považovány za něco mimořádného, German Valencia z Iowské státní univerzity ve Spojených státech se svými kolegy upozorňuje, že události mohou být interpretovány tak, že byla přítomna nová částice s hmotností 214,3 megaelektronvoltů. Nazvali ji pracovně HyperCP částicí.

Podle nich je relativně lehká a má rovněž nízkou pravděpodobnost interakce. Svými vlastnostmi se nehodí do standardního částicového modelu. Její existenci by ale mohl vysvětlit supersymetrický částicový model, ve kterém existuje celkem sedm druhů Higgsových bosonů. Vědci se domnívají, že částice HyperCP by právě mohla být nejlehčím typem Higgsova bosonu z této teorie.

Vědci si jsou vědomi, že je potřeba získat mnohem více důkazů, ale přesto je doktor Valencia novými výsledky i nabízenou interpretací nadšen. Jak sám říká, pravděpodobnost toho, že šlo jen o statistickou fluktuaci v měřeních, je pouze půl procenta.