Scinet.cz » Kavárna, Komentáře, Věda

Mars prý bude zase na obloze velký jako Měsíc

5.7. 2010, Oldřich Klimánek
téma: ,

Internetem se šíří řetězová zpráva slibující, že v srpnu bude Mars tak blízko Zemi jako nikdy v historii lidstva — a Mars má být na obloze velký jako Měsíc. „Poděl se o tento zážitek se svými dětmi, vnuky, protože ani jediný člověk v současnosti tento jev ještě neměl možnost pozorovat!“  E-mail mi v posledních dnech přišel poněkolikáté, zřejmě mu tak uvěřilo už hodně lidí. Na obří Mars však zapomeňte. Raději si počkejte na rok 2012 nebo lépe 2018, kdy Mars bude dobře pozorovatelný aspoň v dalekohledu.

Řetězová zpráva má následující znění:

Mars nebo také červená planeta, chystá pro nás úchvatnou podívanou. Proto nezapomeň v průběhu srpna sledovat noční oblohu, ale zvláště… 27.srpna.

V tomto měsíci Země a Mars budou tak blízko sebe, že se v celé historii lidstva ještě na takovou vzdálenost nepřiblížili.

Ještě blíž bude Mars v r. 2287!

Tohle všechno zaviní přitažlivost Jupitera. Hvězdáři tvrdí, že se k Zemi takto Mars nepřiblížil za posledních 5000 let. 27. srpna však bude vzdálenost mezi Zemí a Marsem nejmenší, a to 34,649,589 mil.

V tu noc bude na obloze Mars nejjasněji vidět a bude největší. Při pozorování volným okem se bude zdát tak velký, jako Měsíc v úplňku! Tím pádem se stane lehce identifikovatelnou planetou na noční obloze. Od začátku srpna se bude objevovat na východní obloze ve 22 hod. a ve 3 hod. ráno dosáhne azimutu. Kolem 27. srpna bude pozorovatelný už po západu Slunce až do 24:30. Proto máš jedinečnou možnost pozorovat jev, který se stane poprvé v historii lidstva. Tak nezapomeň v průběhu srpna pozorovat, jak červená planeta narůstá.

Poděl se o tento zážitek se svými dětmi, vnuky…
…protože ani jediný člověk v současnosti tento jev ještě neměl možnost pozorovat!

Vzdálenost mezi planetami

V době internetu naštěstí není problém během chvíle zjistit skutečnou vzdálenost mezi Zemí a Marsem. Využít k tomu můžeme třeba systém Wolfram|Alpha. Teď je Mars od Země vzdálen asi 1,824 astronomické jednotky, tj. 273 miliony km, 27. srpna to bude 2,127 astronomické jednotky (318 milionů km), tudíž o pár desítek milionů kilometrů víc. Zákonitě na obloze Mars nemůže vypadat větší.

Tvrzení „Mars bude stejně velký jako Měsíc“ říká, že obě tělesa budou na obloze zabírat stejnou plochu — jejich úhlový průměr bude totožný, což u Měsíce dělá nějakého 0,5 stupně. Můžeme si jednoduše spočítat, jaký úhlový průměr Mars na obloze má teď, mít bude a má maximálně. K tomu stačí znát jeho vzdálenost od Země a jeho průměr. Z toho vyplyne i to, kolikrát by se Mars musel za tak krátkou dobu k Zemi přiblížit, aby hodnota úhlového průměru byla opravdu půl stupně.

Průměr Marsu je 6792 km  (d) , jeho vzdálenost (x) od Země dne 27. srpna 2010 bude zmíněných 3,182.108 km. Z obrázku vlevo vyčteme, že pro úhlovou velikost platí:

\alpha = 2 \arctan (\frac{d}{2x})\frac{180 ^{\circ}}{\pi}.

Numerický výsledek je α = 0,0012° (= 4,4“), což je asi 405x méně než půl stupně — a než slibovaná velikost Měsíce na obloze. [ArcTan (d/(2x) můžeme nahradit jen výrazem d/(2x), jde o malý úhel.] Snad se za těch pár týdnů k nám Mars takto nepřiblíží. ;-) Kdyby naše sluneční soustava byla co se týče drah planet takto divoká (a Jupiter mohl s planetami takto zamávat), nebylo by to příjemné místo pro život… Mít Mars necelých 800 tisíc km za krkem, to bychom teprve viděli dramatickou a rapidní klimatickou změnu. ;-) Na čase Mars zdanit a zregulovat. A ve finále dotovat.

Prezentace ohledně Marsu patrně vznikla už někdy v roce 2003 a na povrch vyplouvá snad každé léto. Všimněte si, že sice uvádí datum 27. srpna, ale už ne v který rok. I stojící hodiny dvakrát za den ukazují správný čas. Zpráva o Marsu může rok co rok obíhat e-mailové schránky.

Pár pravdivých informací v ní proto přesto najdeme, pokud je usadíme do správného kontextu. Totiž 27. srpna roku 2003 Mars a Zemi od sebe dělila opravdu malá vzdálenost — a to zhruba taková, jakou uvádí náš hoax. A podle různých výpočtů skutečně rekordní: NASA uváděla, že obě planety byly k sobě nejblíže za zmíněných posledních 5 000 let, jiní ještě víc (přes 60 tisíc let aj.). Tehdy došlo k tzv. velké opozici. Planety k sobě se přiblížily na 0,373 astronomické jednotky (necelých 56 milionů kilometrů). To je 5,7x menší vzdálenost, než jaká bude tato tělesa dělit letos v srpnu. I když na druhou stranu tehdejší novinové články a různé zprávy víceméně přeháněly podobě jako prezentace výše. Důvod je vcelku jednoduchý. Jednak si časové rozmezí pro rekord můžeme definovat, jak chceme, a vzdálenost bude rekordně malá vždy podle definice, jednak se naše planety zase brzy potkají na skoro stejnou vzdálenost jako v roce 2003.

Země a Mars jsou k sobě nejblíže, když je Mars v opozici vůči Slunci. K té dochází tehdy, když se Země dostane mezi Mars a Slunce a všechna tělesa leží jakoby v přímce. Takový úkaz nastává zhruba co dva roky (viz rozdíl oběžných rychlostí). Vzhledem k tomu, že dráha Marsu je docela hodně excentrická (výstřední; je znatelněji eliptická než dráha Země), vzdálenost mezi Zemí a Marsem v opozici se značně liší případ od případu (viz ilustrační obrázek vlevo).

Například letos k rekordnímu ;-) přiblížení Marsu a Země došlo 29. ledna, dělila je od sebe vzdálenost 0,664 astronomické jednotky. K dalšími jejich velkému přiblížení dojde 3. března 2012 — v tu chvíli od sebe obě planety budou vzdáleny na 0,674 astronomické jednotky. Pak už se ale vzdálenost při opozici bude zmenšovat, a 27. července 2018 klesne na 0,386 astronomické jednotky (57,7 milionu kilometrů). Bude srovnatelná se vzdáleností ze srpna 2003 — z tohoto pohledu tehdejší novinové články a řetězové e-maily byly jaksi přehnané. Kotouček Marsu na obloze bude mít průměr zhruba 24,3“, což je jen o chlup méně než v roce 2003 (asi 25“).

Ani v roce 2003 tedy nebyla a nemohla úhlová velikost Marsu být srovnatelná s velikostí Měsíce, Mars i při těch největších přiblíženích je na obloze stále více než 70x menší.

Pěkná simulace pohybu Rudé a Modré planety kolem Slunce včetně ukázky, jak se v dalekohledu mění úhlová velikost Marsu, je zde. Z ní pochází i následující obrázky: (1) Situace z 27. 8. 2003, (2) 27.8. 2010, (3) nadcházející přiblížení 3.3. 2012, které je mnohem menší než to, jež nastane 27.7. 2018 (4) (na těchto číslech si stoprocentně astrologové a numerologové smlsnou ;-)). Mezi létem 2018 a 2003 není nikterak podstatný rozdíl.

Jestli chcete 27. srpna pozorovat oblohu, pozorujte. Ale vnuky a děti kvůli tomu budit nemusíte. Spíše jim Mars ukažte na obrázcích a videích.

Oldřich Klimánek

Vydavatel serveru Scinet.cz.


Komentáře (11) »

  • Luboš Motl napsal:

    Ahoj Oldo,
    to jsi Wolfram Alpha trošinku podcenil.

    Jedním příkazem mohu rovnou dostat zdánlivou velikost obou dvou:

    angular diameter of moon, mars now
    http://www.wolframalpha.com/input/?i=angular+diameter+of+moon,+mars+now

    Výsledek: Měsíc 30 minut, Mars 5 vteřin. ;-)

    Zdraví
    Luboš

  • Luboš Motl napsal:

    Ještě jedna související legrace.

    V sobotu sedím a diskutuji s jedním známým spřáteleným, velmi alternativním čechošvédským fyzikem, když tu najednou v 22:25 praví, že přímo nad námi letí něco jako UFO. Bez váhání dodal, že to je Mezinárodní vesmírná stanice a ještě zkoumal, jestli je vedle ní druhá tečka.

    To mě fakt zaujalo. Když jsem přišel domů, hned jsem napsal:

    location of international space station on July 3rd, 22:25:00
    http://www.wolframalpha.com/input/?i=location+of+international+space+station+on+July+3rd,+22:25:00

    A předpověd vyšla perfektně – přímo někde u Ústí, na hranici Německa a Polska. Létá to asi 350 km nad Zemí a má to 50-100 metrů, takže je to prostě kupodivu hrozně dobře vidět.

  • Oldřich Klimánek napsal:

    Ahoj Lumo,
    Wolfram|Alpha dokonce přesně spočetl i velikost Marsu toho 27. srpna. ;-) Nenapadlo mě se ho na to zeptat, díky za připomenutí.

    No jo, ony družice kazí strašnou spoustu astrofotografií. Někde ve staré knize mám snad snímek Andromedy (M31) od Bečváře, tuším, a tam byla stopa satelitu, snad v té době jediného. ;-)(Sám umřel v roce 1965.) Dost známá fotka, ale dneska to bez té čáry pomalu nevyfotíš.

  • Luboš Motl napsal:

    To je vidět, že nejsem žádný astronom. Mně pořád připadá létající tečka na obloze více vzrušující než nehybná. Jsou tak vzácné! Nakonec ISS je nad Českem tak nejvýše jednou za den a jistě jde vypnout sbírání fotonů, pokud to takhle sbíráš pořád, ne? Já takovou věc vědomě možná viděl poprvé v životě.

  • Oldřich Klimánek napsal:

    Stačí vyjet trošku za město, abys viděl, jak se hýbe celá obloha. ;-) Samozřejmě že při cíleném snímání vzdálenějších objektů bude lepší, když si zjistíš, jestli tam a tam něco neproletí, ale ne vždy může snímání vypnout. U širších záběrů to bude problém. Navíc teď má Země řádově 10 tisíc umělých satelitů. To je už docela dost. :-)

  • Luboš Motl napsal:

    No Oldo, 10 tisíc je sice hodně a více, než do kolika mnozí umějí počítat, ale zase 510 milionů km^2 děleno 10 000 je 51 000 km^2, což je asi plocha českého království. Takže nad Českem léta v průměru tak jeden takový satelit v každém okamžiku. To je pořád méně než ty miliony hvězd z naší Galaxie, které tam nasypala nepořádnice příroda haha. ;-)

  • dooobro napsal:

    Ty satelity nejsou rovnoměrně rozložené http://www.wolframalpha.com/input/?i=Satellites+above+czech+republic

  • Luboš Motl napsal:

    Moc hezké obrázky, Doobro!

    Ale zrovna závěr z nich byl udělal přesně opačný – satelity jsou sakramentsky přesně rovnoměrně rozloženy nad povrchem Země, s Poissonovým rozdělením po ploše a konkrétním rozdělením jako funkce výšky.

    Jinak to najde všechny satelity viditelné z ČR, což je v podstatě polovina všech satelitů „na správné straně Země“. Samozřejmě, že z těch 1933 satelitů „nad“ ČR není očima viditelný po většinu doby asi ani jeden.

  • Libor Čermák napsal:

    Tuto zprávu jsem také dostal už asi před měsícem. Když jsem si tam přečetl o Marsu všechny ty hodnoty, vyšlo mi, že se jedná o nesmysl. Když jsem pak o tom psal, člověku, který mi to přeposlal, dal mi i on za pravdu.

  • Kuba napsal:

    Ahoj, zajimalo by mě jestli je to vážně jenom fake nebo jestli bude mars vážně tak dobře vidět jako měsíc..každej říká něco jinýho tak vážně nwm

  • Oldřich Klimánek napsal:

    Co je v článku, jasně platí. Mars nikdy takhle velký být nemůže a nebude. Fake.


VLOŽIT KOMENTÁŘ

Vypršel časový limit. Prosím, obnovte kontrolní otázku pomocí tlačítka napravo.