Kotvy ho netahají ke dnu. Linux totiž řídí svět
V posledních týdnech a dnech se to v českých médiích jen hemžilo články na téma Linuxu, resp. toho, proč Linux nikdo nepoužívá a co Linux táhne ke dnu. Textovou válku patrně odstartoval článek na serveru Živě — nebo ten byl spíše nejvíce viditelný — který popisoval zásadních sedm kotev, reagovali pak lidé v komentářích, na blozích, reagovaly ostatní IT magazíny.
Probírání Linuxu a upozorňování na jeho nedostatky je vděčné téma, které ale většinou z per Windows-pozitivních redaktorů má za úkol ukojit požadavky pageview žurnalistiky. Dnes vzhledem ke stavu linuxového průmyslu totiž snad ani jiný rozumný důvod existovat nemůže.
Nejprve pár osobně laděných poznámek.
Ze všech podobných článků však čiší jedna věc — což po těch letech je překvapující –, a to poněkud zmatené chápání toho, co je Linux, co je jeho úkolem, co stojí, že nic nestojí a bůhví co dál. Závěrem esejí založených na dojmech jsou pak možná proroctví o konci Linuxu, o vzývání silných značek, které by se za Linux měly postavit, jeho konsolidace v jeden produkt a další a další věci.
Ještě, než se podíváme na pár věcí, které jsou v debatách o Linuxu dost podstatné, je potřeba si vyjasnit jednu věc. Nejsem šiřitelem linuxového evangelia, a jestli mně osobně něco na „Linuxu“ vadí/vadilo, pak právě až moc hlasití linuxoví advokáti.
Druhá poznámka — Linux jsem nasadil na spoustě strojů (stejně jako jsem provedl nespočet různých Windows nasazení), a často podle pravidla „Kde selžou Windows, tam patří Linux“. Nemám tím na mysli komerční/podnikové nasazení (osobně spíše preferuji přístup opačný), ale osobní PC. Zejména v případě naprostých počítačových začátečníků je totálním vysvobozením, pokud takový uživatel dostane na notebook, a zejména netbook, linuxový systém. Naučit se pracovat s linuxovým systémem není o nic těžší než se učit od základů pracovat s Windows (klikání na ikony je klikání na ikony, v tom není rozdíl).
S nasazením linuxových systémů u začátečníků odpadají problémy – bezpečnostní, údržbové a hardwarové. Řada čtenářů ví, co je dělat rodině a známým podporu Windows; provádět dokola reinstalace systému, neustále bojovat s viry – to je vůbec sisyfovská práce, vysvětlit, že se nemá klikat na každé EXE, nejde). Nemusí se řešit kodeky pro multimédia, odpadají problémy s bezpečností sníženou používáním cracknutých programů (které „někdo známý“ v dobré víře do reinstalovaného systému „oběti“ opět nainstaluje), problémy s tím, když někdo k Windows 7 připojí starší nebo naopak nový hardware atd atd. Kdo tohle nezažil, nepochopí. Kdo ano, ten chce zapomenout. Je proto zbytečné tyto aspekty dále vyjmenovávat.
Samozřejmě to platí opačně, kde selhává (nebo nemůže uspět) Linux, tam patří Windows. Je-li někdo náruživý hráč, pak nemá smysl, aby se vzdával instalace Windows a snažil se různé hry pouštět přes Wine a nadával, že „ten Linux nefunguje“. Ty hry nebyly napsány pro Linux a je vůbec zázrak, že taková řádka her pod ním funguje (pokud se mě zeptáte, co si myslím o hrách, řeknu vám, že jejich budoucnost leží v herních konzolách a (1+)m HD televizorech, což už nějakou dobu ukazují prodejnosti titulů). Bezezbytku to platí i pro náročná grafická studia, konstruktéry apod. Nářky v diskusích na to, že program pro Windows moc nefunguje pod Linuxem, jsou naprosto nelogické a zbytečné. Funguje snad program psaný pro Linux pod Windows?
Teď k podstatnější otázce. A to, co je Linux a „proč ho nikdo nepoužívá“, jak se často píše. Část čtenářů jistě tuší, že toto se týká výhradně desktopů (osobních počítačů).
Podle statistik se podíl linuxových systémů opravdu pohybuje někde mezi 1 % a 3 %. Když uvážíme, že k internetu jsou připojeny nějaké dvě miliardy počítačů, pak počet instalací linuxových systémů činí několik desítek milionů. To je dost (má někdo z vás deset milionů desktopových klientů?)
Co je podstatné a co se často prezentuje jako možný zánik Linuxu, statistiky v posledních letech neukazují žádný zásadní vzestup, tedy že by snad během pár let měl Linux na PC dosáhnout podílu v řádu desítek procent. Toto uvažování je však scestné. Totiž na desktopu nemůže Linux nikdy (nebo jen těžko) dosáhnout vyššího podílu než jednotek procent; a vysvětlení je celkem jednoduché.
Tím je samozřejmě OEM kanál, kterým tečou Windows k uživatelům. Jak už jsem mnohokráte v minulosti psal, podíl OEM Windows mezi všemi instalacemi Windows je vyšší než 90 %. Drtivá většina systémů od Microsoftu se k lidem dostává v předinstalované podobě na nových počítačích. Když uvážíme, že počet počítačů neustále roste a taktéž roste počet on-line uživatelů, Linux tento trend nemůže nikdy otočit. Tedy pokud počítačoví výrobci nezmění svůj přístup a přehodnotí spolupráci s Microsoftem. To je však zcela jiné téma.
Mimo desktop
Linux není jen desktopovým systémem. Zatímco trh s PC v rukou pevně dlouhá léta drží Microsoft, Linux vyplnil ohromné díry na trhu v jiných oblastech; a zejména díky jeho licenci (svobodné licenci) došlo v posledních letech k ohromnému vývoji v různých segmentech trhu. Inovace spojené s linuxovým průmyslem pomohly vytvořit dnešní svět překypující technologiemi.
Vlastně všichni jsme uživatelé Linuxu; vyhledáváte přes Google? Používáte Linux. Google jede kompletně na linuxových serverech a technologiích. Máte doma internet? Používáte Linux, protože na tom nebo onom switchi nebo routeru určitě běží. Běží na něm většina webových stránek. Ale nejde jen o internet a servery.
Stačí se podívat na obory, které potřebují přesné a rychlé výpočty – akciové burzy, výpočetní střediska, různá vědecká a krizová pracoviště, kde je potřeba pracovat s jádrem v reálném čase využívajím Linux nebo Unix-like systém. Například londýnská burza proto upustila od Windowsa aplikací postavených na .NET a přešla na linuxový systém. Výjimka? V žádném případě.
Superpočítače netřeba představovat. Hrají ústřední roli v dnešní technologické době a vědeckém výzkumu. Když se podíváme na statistiky na webu Top500.org, kde najdeme 500 nejsilnějších superpočítačů planety, najdeme čísla, která hovoří jasnou řečí.
Z pěti set nejrychlejších superpočítačů celkem 455 používá jako operační systém Linux (rodina Linux, jinak systémy jsou to buď speciální s linuxovým jádrem, nebo známé značky jako SuSE/SLES od Novellu nebo RedHat/CentOS). To znamená pro Linux podíl 91 %. Naprostá dominance.
Na druhou stranu z pěti set nejvýkonnějších strojů světa jen pět používá Windows. To značí podíl jedno jediné procento. Pro úplnost si můžeme ještě říct, že na 22 strojích běží systém z rodiny UNIX (podíl 4,40 %) a BSD (kupodivu pouhý jeden stroj, tj. podíl 0,20 %).
Vzestup Linuxu na superpočítačích byl během minulých let impozantní. V roce 2000 jej používalo pouze 54 strojů (10,80 %) — jeho podíl však nestoupal na úkor Windows, které na superpočítačích v té době vůbec nebyly (0 strojů), ale na úkor Unixu (427 strojů, 85,40 %). Tomu přitom kdysi patřil naprosto celý trh (společně s Unix-like systémy založenými na jádru BSD). Windows se na špičkové superpočítače dostaly později, v roce 2005 byly na jediném superpočítači (0,20 %), Linux v tu dobu měl zhruba 75% zastoupení.
Podívat se můžeme i do oblasti mobilních technologií, mobilních telefonů, různých handsetů apod. Nejrychleji rostoucí mobilní platformou je Google Android, který už Windows Mobile přeskočil. Operační systém, který zvýšil tržby firmám, jež vyrábějí a prodávají mobily, na kterých běží. Oblíbený a inovativní Google Android má přitom ve svém srdci linuxové jádro. Totéž platí u telefonů od firmy Nokia – Maemo obsahuje linuxové jádro. Nokia se pustila do spolupráce s gigantem Intel a společně stojí za vývojem dalšího slibného operačního systému MeeGo, systému nejen pro PC, ale i mobilní telefony a automobilové systémy. MeeGo je opět „Linux“.
V době, kdy ICT světem hýbou mobilní technologie, kdy je hlad po co nejméně náročných a mobilních počítačích, kdy propukl boom s tablety, kterým vévodí Apple se svým moderním systémem, však Microsoft disponuje systémem, který de facto celou moderní historii neprošel koncepční změnou. Microsoft nemohl zareagovat na boom s netbooky, Microsoft nemohl zareagovat na boom s tablety (HP a jím odkoupený webOS od Palmu, který na tablety míří, je opět Linux), Microsoft nezareagoval na trendy na mobilním trhu… A ujíždí mu vlak stejně, jako mu ujel v případě internetu a webových služeb.
Stačí si tedy představit, jak by svět teď vypadal, kdyby neexistovaly přístroje s přizpůsobeným, moderním systémem, jako je Linux. Multimediální centra, přehrávače, televizory, set-top boxy, GPS navigace, mobily, síťové prvky, superpočítače…
To, že tady je nějaký Linux, který na desktopu „nikdo nechce“ (spíše „někdo nepustí“), znamená, že bilionový průmysl může svět technologií – a svět jako takový – stále inovovat, rozvíjet a zvyšovat kvalitu moderní společnosti.
Google, Intel, Novell, Red Hat, Nokia, AMD, Oracle, Cisco, IBM, Fujitsu, Hewlett-Packard, Siemens, VMWare, Huawei… To je jen zlomek mocných firem, které Linux (linuxové jádro) vyvíjejí nebo obchodně někam posouvají.
Je tedy Linux mrtvý? Táhnou jej kotvy ke dnu?
Je potřeba Linux konsolidovat a protavit jej v jeden produkt? Potřebuje Linux ještě nějaké „velké komerční jméno“?
Oldřich Klimánek, Scinet.cz pro DSL.cz
Prvni otazkou by melo byt, co chcete od pocitace (ci jineho kousku vypocetni techniky) a potom nasledne jak toho dosahnou? mikrosoft a jeho systemy, pripadne rychle se derouci Google a jeho systemy jsou PREDEVSIM urceny pro „hloupe“ uzivatele systemu. Ti nepotrebuji mit vladu nad kazdym registrem pocitace, staci jim zhruba 10 stale se opakujicich cinnosti (sledovat audio-video, byt na facebooku, byt na ICQ, vytvaret dokumenty,…) na tyto aplikace proste windows staci. Naproti tomu Linux (spise bych napsal linuxove srdce nebo jadro ) je modifikovatelnejsi, a proto nebezpecnejsi nebo propracovanejsi (vyberte si, co chcete) Linux proste bude vzdy tou popelkou IT sveta, kdy windows a google budou svetove znamymi superstar. Clanek se zabyva vztahem Linux a „hloupy uzivatel“ a je tak i napsan, to by melo byt zakladni v posuzovani tohoto clanku.
Já si nejsem jistý, zda jste komentoval článek, který jsem napsal já. Zmínit Google, který dělá systémy pro „především hloupé uživatele“, a říct, že „naproti tomu Linux je modifikovanější, proto nebezpečnější“ apod., je dost divné už proto, že — jak je v článku napsáno — systémy Googlu jsou linuxové (Android, Chrome OS, servery Googlu, desktopy).
Mimo to: sledovat video, poslouchat audio, být na Facebooku, být na ICQ, vytvářet dokumenty — to v linuxových systémech nejde? Po instalaci linuxového systému máte všechny nástroje na tyto činnosti připraveny.
Asi se fakt bavíme o jiném článku, který patrně někdo napsal o linuxovém jádru v roku 1995.
(tom) – i GNU/Linux lze sestavit do distribuce, která bude jednoduchá (a málo přizpůsobitelná) tak, by ji mohl používat BFU. Pochopil to Google a vyvinul Android, který, zdá se, je velmi oblíbený. Stejně tak to může udělat kdokoli jiný. Linux je složitý jen pro toho, kdo ho složitým chce mít. Pokud se vám např. KDE zdá složité, můžete používat Gnome nebo ještě něco jednoduššího atd. Problém je v tom, že většina lidí se v tom neorientuje a neumí si vybrat. A dodavatelé HW selhávají v tom, že nemají odvahu ten výběr udělat sami. Ale to se změní. Až budou počítače/touchpady/smartphony/… stát pod 1000,- Kč, výrobci sami začnou hledat alternativy k placeným OS jako je Windows. Bez OEM se GNU/Linux nerozšíří. Dnešní uživatel nechce studovat na internetu, který OS/Workspace se pro něj hodí. Chce hodit krabičku v hypermarketu do vozíku a jet….
skvělý článek, hlavně ta část o naprosto otřesné zkušenosti s windows na domácích pc. osobně jsem nepřešel na linux, ale na platformu mac. a stejně jako u linuxu, problémy s neustálým zpomalováním, reinstlováním, viry a nefunkčními součástmi zcela odpadly. „prostě to funguje“. linux nicméně postupně čím dál tím více používáme ve firmě a nemůžeme se dočkat, až windows konečně vykročí do věčných lovišť. víc alternativ!
(to Oldřích Klimánek:)
http://www.scinet.cz/novy-fundamentalne-odlisny-operacni-system-16leteho-programatorskeho-genia.html
myslíte tuto cestu?
souhlasím, že lidé („hloupý uživatelé“ )volí cestu nákupního košíku a ne upravování na koleně…
samozřejně, že základní funkce umí i Linux, ale co až se něco pokazí…najde uživatel odvahu zeptat se Linuxových bratří, budou linuxoví bratři tak trpěliví a budou ho vést za ručičku,nebo po 150 vysvětlení napíšou Kup si windows a sadu základních příruček?
jinak řečeno pokud něčemu nerozumím, volím cestu nejmenšího odporu…nebo snad i vy ladíte výkon svého motoru, aby dosáhnul optima
a pokud se něco pokazí razíte cestu „Šroubovák všechno spraví?“ (ano spraví, ale musel byste znát celý printout daného automobilu), podobně je to ve většině spotřebičů, či technických vychytávek. Najde se vrstva lidí, kteří budou danou věc studovat do poslední vrstvy plošného spoje. Pak se najde vrstva lidí, kteří budou znát obecný princip, proč to funguje, ale většina lidí bude zajímat jen „co musím udělat, aby to fungovalo, a co je správný stav (co může očekávat od daného spotřebiče). Těm já říkám „hloupí uživatelé“, nepotřebují vědět, jak to funguje, stačí jim vědět, že to funguje.
Věčné debaty,Linux nebo Windos?No,znám jak psal autor instalace známým,přeinstalace,opravy po špatných cracknutých programech,jeden den opravím pc a druhý den dotyční volají že si tam něco dali a ono to nějak nejde.No,těžký,znám linux,používám Suse,fajn věc na net,a tak dál,je tu jedno ale,a velké.
Můžu dát známým na pc linux,jenže bude to stejný,ne li horší,budou chtít dát hru,a tak dál,a to už vůbec nepůjde,prostě lidi si chtějí hrát,mladí i staří,znám jednoho čilého důchodce který si pc pořidil v důchodu a teď maže Mafii jak o závod.Baví se,a je mu jedno co tam je za systém.Sám používám oba systémy,jenže problém linuxu je podpora harware,prostě Tv kartu tam nerozchodím děj se co děj.Tiskárnu také ne.
Trochu systémy znám,ale když přijdu domu,chci si sednout k pc a zapnout,dívat se na telku u toho brouzdat po netu,ne hledat ovladače který nejsou.Linux je fajn,ale ať chcete či ne,díky podpoře,Windows taky.Mimo jiné,jsem snad kvůli tomu hloupý uživatel?Nevím,nevím,prostě chci aby to fungovalo a je mi jedno co tam v podstatě je
VLOŽIT KOMENTÁŘ
Podpořte nás
Témata
Informace
© 2006-2008 iSpace-Portal.cz ISSN 1803-1277
© 2008 - 2021 SciNET.cz ISSN 1803-9618
Jakékoliv šíření obsahu a jeho částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.
Připojte se, sdílejte…
Témata
IT / Počítače - Linux | Windows | Open Source | Telekomunikace | Software | Připojení k internetu | Operační systémy | Internet