Scinet.cz » Internet, Kavárna, Komentáře, Věda

Klimatický boj na Wikipedii aneb Manipulace, kam se podíváš

8.1. 2010, Oldřich Klimánek
Sdílet

Případ, kdy tiskový mluvčí Prahy 5 opakovaně mazal údaje o aférách starosty této pražské části, je jen špičkou ledovce; není ničím výjimečným. Wikipedia stále čelí různým tlakům přispěvatelů a i správců. Názorným příkladem jsou i události točící se kolem žhavého tématu dneška: globálního oteplování.

V pondělí jsme vás krátce informovali o „aféře“, kterou prvně zveřejnil deník MF Dnes. O tom, že tiskový mluvčí Prahy 5 Radovan Myslík z Wikipedie mazal informace o starostovi Milanu Jančíkovi, přesněji o jeho skandálech. Česká Wikipedia tohle označila za brutální zásah do encyklopedie, o jaký se žádný z českých politiků dosud nepokusil.

Česká Wikipedie je oproti „mateřské encyklopedii“ natolik malá, že podobné případy mohou vzbuzovat rozruch. Nicméně Wikipedia.org, anglicky psaná, takových případů zná nepočítaně. Přetahování mezi přispěvateli, mezi správci apod. jsou nedílnou součástí vytváření jejího obsahu, ale mnohé z takových případů jsou až nedůstojné a přidávají celému projektu poněkud hořkou pachuť. Není snadné řídit to, kdo může a nemůže psát, kdo může a nemůže rozhodovat a v jakých tématech ten či onen člověk může být encyklopedicky aktivní. Výsledné informace k danému tématu, které se na Wikipedii objevují, se co chvíli mění.

Někteří příliš aktivní jedinci, snažící se Wikipedii a její obsah přetvořit k obrazu svému, mohou opravdu na projekt vrhat špatné světlo, ovšem rovněž tak nevědomky pomáhají odkrýt to, co se v pozadí Wikipedie odehrává.

Jedním z příkladů jsou i události kolem editace encyklopedických článků, za nimiž stojí přispěvatel jménem William M. Connolley. Tento člověk je známý jako zelený aktivista, člen britské strany Zelených a nesmírně aktivní je také na Wikipedii.

Od roku 2003, kdy se na Wikipedii registroval, provedl zhruba 40 tisíc editací (sic!). Vytvořil nebo přepsal skoro 5 500 článků, z nichž se drtivá většina týká problematiky globálního oteplování, obecně globálních změn klimatu a témat příbuzných či specifických: aféry ClimateGate, různých výsledků měření teplot, nechvalně známé Mannovy hokejky, informací o Rádžendrovi Pačaurím, šéfovi Mezivládního klimatického panelu (IPCC) aj.

Connolley se pokoušel rovněž přepsat historii vývoje Země – totiž snažil se (a snaží) promazat články o období tzv. středověkého klimatického optima – což byla plodná doba, kdy bylo tepleji než dnes, kdy se v Mělníku pěstovaly melouny, v Anglii zase vinná réva – a také měl snahu z historie naší planety odstranit malou dobu ledovou, ze které jsme se dostali vcelku nedávno (malá doba ledová trvala od 16. do 19. století a nastala v ní celkem tři teplotní minima, poslední v roce 1850, která byla střídána obdobími globálního oteplování). Jenomže tyto věci moc nejdou pod nos některým alarmistickým klimatologům a aktivistům – což opakovaně dokazuje i Connolley a další, kteří se snaží tato známá fakta poněkud smést z povrchu webového. Knihy, učebnice a tištěné články naštěstí zničit nejdou.

Když budete procházet historii Wikipedie a budete sledovat statistiku tohoto aktivisty, zjistíte řadu věcí. Dopad jeho aktivity na články o klimatu Země, vývoji naší planety a podobných tématech je naprosto šílený; Connolley nad těmito tématy převzal veškerou moc; do Wikipedie snaží začlenit cosi, čemu se říká „konsensus“ o globálním oteplování způsobeném člověkem, konsensus, o němž se hovoří v médiích dennodenně.

Jenomže problém je, že věda nezná nic jako konsensus. Věda se nedělá tak, že si několik zvolených hlav řekne „a od teď je to tak a basta“. Věda, zdravá věda, je neustále podrobována kritice ostatních vědců. Konfrontují se získaná data i vyvozené závěry. Bohužel, když data nejsou veřejná, zmizí, nebo se upraví a závěry z nich jsou postaveny na vachrlatých modelech s tolika volnými a neznámými parametry, skepse ostatních vědců stoupá a kritika a oponentura je na místě.

Konsensus, názorovou shodu, věda v důležitých otázkách nepříliš dobře pochopených oblastí výzkumu, nezná určitě. Shoda názorů skupiny lidí nemůže být prezentována jako objev. Kde se objeví slova o zaručeném konsensu, tam věda končí.

Právě této problematice se věnují jiní přispěvatelé Wikipedie, kteří alarmistická prohlášení doplňují o své informace, upozorňují na nejasnosti, zkrátka takříkajíc přinášejí pohled druhé strany. Jenže tyto skutečnosti z Wikipedie mizely, mizí. Rukou jiných, hlavně Connolleye.

To se týká i skandálu ClimateGate, skandálu, kdy na veřejnost unikly dokumenty a e-maily klimatologů, kteří tento konsensus vytvářejí a jenž se podstatnou měrou odráží v hlášení IPCC, Mezivládního klimatického panelu při OSN – článek byl už smazán, resp. přesměrován na jinou stránku s poněkud neekonomicky dlouhým názvem. Tohle přetahování určitě bude trvat, jenomže vyvstávají i otázky kolem Wikipedie a hlavně těch, kdo tvoří obsah.

Totiž i přes šílené editace se Connolley stal v roce 2006 jejím administrátorem. Ke svému zvolení na svém blogu napsal:

„Teď jsem administrátor já, tudíž mám nekompromisní moc rozdrtit všechny své nepřítele HA HA HA HA!!! […] Bohužel ne: pravidla mi zakazují, abych zneužíval svou pravomoc a stejně jsou tady lidé, kteří mě hlídají. […] A právě jsem dokončil svou 10 000. editaci. Ten šnek Luboš [Motl] má jenom 2 300 editací […].“

Tvrdou rukou Connolley stránkám o klimatu apod. opravu vládl. Není těžké najít a přečíst si záplavu článků těch, jejichž příspěvky i citace byly Connolleyem okamžitě smazány. Padaly i zákazy dalších editací.

Jak ve svém sloupku psal například Lawrence Solomon (viz zde), Connolley se nejen snažil promazat články o středověkém klimatickém optimu nebo malé době ledové, ale rovněž přepisoval články o jiných vědcích, kteří mu a dalším alarmistům jaksi nejdou pod nos: např. o Richardu Lindzenovi a Fredu Singerovi, klimatolozích, kteří nesouhlasí „s vědeckým konsensem“, kteří jsou tedy řazeni mezi „klima-skeptiky“. Terčem Connolleyových zběsilých editací se stali i vědci z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Willie Soon a Sallie Baliunas, mj. odborníci na období středověkého klimatického optima.

Když se Connolleyovi nějaký článek nelíbil vůbec, prostě ho bez skrupulí smazal – takových je více jak pět stovek. A autoři, kteří tvořili obsah, s nímž zelený aktivista a správce Wikipedie Connolley nesouhlasil, dostali zákaz, články už nemohli editovat. Takto zablokoval více než dva tisíce lidí.

A horší je, že Connolley není jediným takovýmto „kontrolorem“ toho, co se na Wikipedii píše.

Mnohým však došly nervy a přehled jeho aktivit předali dalším administrátorům a lidem starajícím se o chod Wikipedie. Nejdříve docházelo ke korekcím článkům do podoby před jeho svévolnou úpravou, ale Connolley je opět promazal a upravil dle svého. Další stížnosti na jeho chování nemohly vyvrcholit jinak: status správce Wikipedie mu byl přednedávnem odebrán. Což mu ale nebrání, aby články překrucoval dále.

O post správce encyklopedie Connolley přišel až poté, co se o tomto problému začalo mezi blogery (hlavně vědeckými) více psát. Až poté, co si několikrát stěžovali. Kolik dalších takových agilních administrátorů s osobními zájmy na Wikipedii působí? Nevím.

Wikipedia kvůli podobným věcem – kvůli „stupni“ věrohodnosti – je kritizována neustále. Já na Wikipedii dodnes názor nemám. Před nějakou dobou jsem se ji zastával, když v médiích bujely „šokující“ zprávy o tom, jak ji edituje FBI, CIA a kdovíkdo. Wikipedia je otevřená všem. Proto jsem na tom nic šokujícího neviděl.

Ovšem trošku mi vstávají vlasy na hlavě hrůzou, když si člověk uvědomí, jak vážně je Wikipedia brána, jak jejími obecnými návštěvníky, tak i novináři, kteří z ní čerpají (aniž by se obtěžovali uvést zdroj svých informací).

Představa jakési řízené centralizace znalostí je otřesná. Navíc, když to, co v článku bude, závisí na přesvědčení správce a výsledcích „bojů“ mezi (často anonymními) přispěvateli a i mezi správci. Žádný obor lidské činnosti, politická ani vědecká témata není možné shrnout na jednu stránku na webu. Jakékoli snahy nahustit znalosti lidí na jediný server do pár odstavců textu, jsou spíše kontraproduktivní. A co se tam psalo včera, už tam nemusí být dnes.

Wikipedia vyklíčila v jakýsi zvláštní nástroj pro lidi, kteří se nechtějí obtěžovat s hledáním informací, jejich kompilací, srovnáváním apod. Pro mnohé je to, co je na Wikipedii, odrazem pravdy. Nezpochybnitelné pravdy. A ve výsledcích vyhledávání na Googlu je odkaz na téma na Wikipedii často na prvním místě. Jak snadné se dostat k „informacím“, ať už je vytváří kdokoli.

Kdysi to chodilo tak, že si lidé sehnali knížky k danému tématu, ty pročetli, během čtení různých pramenů si vytvářeli i názor a informace srovnávali, poté určité věci filtrovali, uspořádávali. Je to časově náročnější, ale člověk si kromě jiného aspoň cvičil to, čemu se říká kritické myšlení, byť je asi naivní si myslet, že kritické myšlení by mělo být vlastní každému člověku nebo že by ho čtením měli lidé automaticky získat.

Wikipedia tohle však mění. Je to příliš snadná zkratka k informacím. Přitom u nich si nejsme jisti ani autorem a ani tím, jestli zítra tahle informace vůbec bude na svém místě, nebo ji vystřídá jiná, „opravdovější“.

Malý dovětek ke Connolleyově aktivitě: v roce 2005 vyšel v Nature článek, v němž byla srovnána Wikipedia s Britannicou. V článku se objevila citace Jimmyho Walese: „Connolley odvádí úžasnou práci a musí se přitom potýkat s kvanty hloupostí.“ Jimm Wales je zakladatel Wikipedie.

Oldřich Klimánek, Scinet.cz pro DSL.cz

Oldřich Klimánek
Provozovatel serveru Scinet.cz, odborný publicista a konzultant. Věnuje se matematické a teoretické fyzice a kosmologii, do češtiny na toto téma přeložil několik knih. Sledovat ho můžete na Twitteru a síti Google+.

Sdílet


Komentáře (6) »

  • anywh napsal:

    slouží Rádžendrovi Pačaurímu, který vydělává snad miliardy na globálním oteplováním…..h*j*l!

  • Petr Kadlec napsal:

    V principu docela dobrý článek (přinejmenším ve srovnání s tím dnešním v blistech), ale… Fakt, že Connoley smazal více než 510 stránek, v žádném případě neznamená, že likviduje odlišné názory. Mezi těmi smazanými články jsou například stránky „Hilery clintin“, článek obsahující „Eddie Primm, Fat Fag ExtraordinaireHe is currently in the ninth grade with a 1.3 gpa(grade point average). His gay…“ atd. Mazání stránek je zcela běžnou aktivitou správce. Totéž samozřejmě platí o blokování. Fakt, že dvatisícekrát použil funkci pro blokování, znamená něco jiného, než že by „zablokoval dva tisíce lidí“, už vůbec nemluvě o tom, že by to snad mělo něco společného s „kteří tvořili obsah, s nímž nesouhlasil“.

  • Oldřich Klimánek napsal:

    Pane Kadleci, jste schopný z článku vyčíst tu podstatnou informaci a pochopit jeho smysl? Ono totiž stačí, když si za ta čísla dosadíte libovolná jiná čísla, třeba libovolně nízká, přesto to na věci nic nemění. Faktem je, že tento člověk likvidoval názory (náhodný výcuc mazání nesmyslů není argument, to jako pardon). Faktem je, že zneužil svou pravomoc a chtěl přepsat historii Země tak, aby to odpovídalo jeho aktivistickému přesvědčení. Odstavec o statistice si v duchu vynechejte — nic to nezmění, nebo ano? I kdyby to v pozici správce udělal jen jednou, je to prostě špatně. Však už také správce není. Poznámku o Rudém Právu jsem z Vašeho komentáře smazal.

  • vlada napsal:

    Šílení administrátoři Wikipedie si navzájem nemažou jen kontroverzní témata, ale na české Wikipedii zmizela celá sekce článků o akustice! Co je na akustice kontroverzního nechápu. Co však chápu velmi dobře, že si pár idiotů zvyšuje sebevědomí vzájemným poměřováním a pokud někdo usoudí, že ho má menšího, tak to ostatním smaže.

  • Karim napsal:

    To, že Wiki ovládají psychopati pro mě není až tak překvapivé. U nás třeba informace o Rusku, Kavkaze a historii s tím spojené edituje tým senátora Štětiny. A podle toho to taky vypadá :-(

  • Encyklopedie Knol společnosti Google: Co byla zač a proč nepřežila | LinuxEXPRES napsal:

    [...] provedl přibližně čtyřicet tisíc editací v pěti a půl tisících článků. Účelem podle některých názorů měla být manipulace Wikipedie ve prospěch určitých názorů na klimatologii. William Connolley [...]


Máte co říct k tématu? Diskutujte.

Diskutujte nebo na článek odkažte z vaší stránky. Také můžete odebírat upozornění na komentáře přes RSS.

Můžete použít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Systém podporuje gravatary. Svůj globální gravatar si můžete zřídit zde.

Kontrolní kód