Scinet.cz » Kavárna, Komentáře, Věda

„Důkazy“ o životě na Saturnově měsíci Titanu aneb Když jakákoli data vyhovují přáním

8.6. 2010, Oldřich Klimánek

Snímek Titanu (vlevo) / únor 2005, JPL, NASA. Vpravo je Saturn s měsíci Titan (nahoře) a Tethys / JPL, NASA 2008

Dvě studie, které staví na datech získaných sondou Cassini, prý skýtají důkazy o zcela nových formách života na Saturnově měsíci Titanu. Média sice přišla se senzačními titulky o uhlovodíkových mimozemšťanech, ale než se případu ujme Ripleyová, postavme se nohama na naší pozemskou zem.

Lidové noviny, TN.cz a další přinesly zprávu o tom, že vědci z NASA získali důkazy o existenci života na největším Saturnově měsíci. Jestliže jste si během let našeho dezinformačního věku vypěstovali resistenci vůči článkům začínajícím slovy „vědci zjistili“ a „experti se shodují“, pak jste zákonitě museli být skeptičtí i k textům v novinách ohledně Titanu. A zcela oprávněně. Žádné důkazy o mimozemském životě v okolí Saturna totiž neexistují.

Základem dohadů jsou dvě studie, jež vyšly v magazínech Icarus a Journal of Geophysical Research, věnováné určitým aktivitám v atmosféře a na povrchu Saturnova měsíce Titanu.

Dříve, než si sáhneme na spekulace o tom, že pozorované procesy mohou být projevy života založeného na methanu, je potřeba si říct jednu zásadní věc: jevy, o kterých je řeč, je možné vysvětlit i pomocí nebiologických chemických procesů. Tohle v tiskové zprávě připouští i samotná NASA, byť text věnovala zejména spekulacím o methanovém životě.

Domněnky odstartovala slovy, že „někteří vědci věří, že tyto chemické projevy podporují argumenty o existenci exotické primitivní formy života nebo to, co ji předchází.“

K rozvíření spekulací mezi některými astrobiology a v médiích stačily dva jevy. Vodík proudící směrem k povrchu Titanu, kde se jakoby ztrácí, a nedostatek chemické látky zvané acetylen (ethyn).

Nic víc ke štěstí milovníci života mimo Zemi nepotřebovali.

Astrobiolog z NASA Chris McKay v nedostatku acetylenu vidí klíčové vodítko. Tvrdí, že právě tato chemická látka by mohla organizmům založeným na methanu sloužit jako nejlepší zdroj energie. Pohřešovaný acetylen chybí tedy z toho důvodu, že se jim ve velkém živí dosud neznámé formy života (sic!).

Pro pozemský život acetylen žádným vhodným zdrojem potravy není – tento nejjednodušší uhlovodík s trojnou vazbou mezi atomy uhlíku je v našich podmínkách látkou extrémně hořlavou a používá se převážně k chemické syntéze a sváření kovů. Jeho bod varu činí -88 °C. Jestliže vám vadily nízké teploty v uplynulé zimě, o Titanu ani neuvažujte, na jeho povrchu panuje příjemných -180 °C.

McKay je životem na Titanu doslova posedlý – v roce 2005 sepsal základní podmínky, které by na Titanu musely panovat, aby na něm život mohl existovat, a doplnil je „projevy“ takového života. Vzhledem k tomu, kolik toho astronomové o tomto měsíci věděli (a dlouho ví), to však nebyl zas tak nadlidský úkol.

„Překvapivě“: absence nebo nedostatek acetylenu je podle něj jednou z takových podmínek či důsledků. Za ještě více rozhodující faktor ale považuje právě proudění vodíku – to proto, že mezi jím stanovenými podmínkami slouží jako potrava i tento nejjednodušší chemický prvek. „Vodík jsme navrhli proto, že zjevně jde o plyn, který by organizmy na Titanu mohly konzumovat, stejně jako my na Zemi konzumujeme kyslík,“ řekl McKay.

Zjevné není ale v tomto případě nic, natož aby vodík byl samozřejmým zdrojem energie pro jakési nepotvrzené formy života na Titanu. Nejpodstatnější skutečností zůstává to, že život založený na methanu je čistě hypotetickou záležitostí. Dodnes totiž neexistují žádné důkazy, že takový typ života někde existuje nebo že je vůbec možný.

NASA poněkud překvapivě spojení mezi živými organismy a methanem argumentačně podpořila slovy, „ovšem na Zemi existují mikroorganizmy (založené na vodě), které mají z methanu užitek nebo jej produkují v podobě zplodin.“ Methan každou chvíli produkují i vědci z NASA – jak to podporuje možnost existence života založeného na methanu na Titanu, není jasné.

Skeptický je i Darrell Strobel z týmu sondy Cassini, který pracuje na Univerzitě Johna Hopkinse v Baltimoru a jenž je autorem zmíněného článku o chování vodíku v atmosféře Titanu.

Strobel dlouhodobě zkoumá svrchní část atmosféry Saturnu a Titanu. V posledním článku publikoval výsledky analýzy dat z infračerveného spektrometru a neutrálního hmotnostního spektrometru sondy Cassini a popsal rozložení hustoty vodíku v různých částech atmosféry a na povrchu Titanu.

NASA uvádí, že dosavadní modely předpovídaly, že molekuly vodíku – prezentované jako vedlejší produkt vlivu ultrafialového záření, které rozpojuje molekuly acetylenu a methanu ve svrchní části atmosféry –, by měly ve vrstvách atmosféry být rozloženy poměrně rovnoměrně. Mimochodem si povšimněte, že je zde zmíněn rozpad acetylenu – tedy té látky, která podle McKaye aj. v atmosféře chybí, protože ji konzumují uhlovodíkové organizmy.

Darrel Strobel v rozložení hustoty našel v rozporu s modely nerovnoměrnosti, které vedou ke vzniku proudění směrem k povrchu Titanu.

Že se počítačové modely často mýlí, není nikterak překvapivé zjištění. To jsme se naučili už mnohokráte na případě planety Země a její atmosféry. Diametrální rozdíl mezi matematickým modelem realizovaným programátorem na počítači (modely trpí chybami jak kódů, tak špatně aplikovanou fyzikou a špatnými předpoklady) a pozorováním teď demonstruje i sonda Cassini.

Strobel neskrývá své překvapení z chování vodíku v atmosféře Titanu. „Vodík by se měl vznést k vrchní části atmosféry a zmizet.“ Pochybuje o tom, že zůstává pod povrchem měsíce nebo že je nějak zachytáván. Nelze však vyloučit zpětnou chemickou reakci, při které by se molekuly vodíku použily k opětovnému vzniku methanu. V takovém případě by na povrchu Titanu pravděpodobně měl existovat katalyzátor, který by takové reakce urychloval.

Další modely předpokládaly existenci zmíněného acetylenu, který měl vznikat působením slunečního záření na chemické látky v atmosféře Titanu (vidíte ten rozdíl v přístupu a předpokladech?). Při pozorování se acetylen nenašel ani ve vrchních částech atmosféry, ani na povrchu. Kromě toho se nepodařilo najít ani vodu v podobě ledu.

Na druhou stranu data ukázala na spousty benzenu, pro pozemský život další toxické látky. Přesto, že existenci vody nepotvrdila ani předchozí pozorování, někteří z vědců se stále nevzdávají – podle nich je led zakryt vrstvami tekutého methanu a ethanu.

Mark Allen z NASA je jedním ze skeptičtějších a opatrnějších jedinců. Odkazuje na možnost, že acetylen v atmosféře chybí právě kvůli vlivu slunečního světla a kosmických paprsků, které mohou acetylen měnit v komplexnějších molekuly, jež poté padají k povrchu Titanu.

I když noviny psaly o důkazu existence života na Saturnově měsíci, realita je jaksi méně prozaická. Ke zdravému vědeckému skepticismu nabádá i Allen. „Vědecká opatrnost nám říká, že vysvětlení v řeči biologických procesů by mělo být úplně tím posledním, až když vyčerpáme vysvětlení nebiologického charakteru. Je mnohem pravděpodobnější, že tyto výsledky vysvětlíme chemickými procesy, ne biologií. Kupříkladu reakcemi, již se účastní minerální katalyzátory.“

Lidové noviny vycházely patrně z článku uveřejněného v britském deníku Telegraph. Citují totiž téhož profesora Johna Zarneckiho z Open University, který ze selhání počítačových modelů – z nedostatku acetylenu a atmosférického proudění vodíku – vykouzlil fantastický závěr: „Věříme, že tento měsíc má podmínky vhodné pro život. Potřebuje jen teplo k nastartování evoluce. Za čtyři miliardy let, až se Slunce promění v červeného obra, z Titanu se stane ráj pro život.“

A pokud ještě neumřeli, žijí šťastně až dodnes.

Oldřich Klimánek

Provozovatel serveru Scinet.cz.


Komentáře (1) »

  • vlada napsal:

    Šílení administrátoři Wikipedie si navzájem nemažou jen kontroverzní témata, ale na české Wikipedii zmizela celá sekce článků o akustice! Co je na akustice kontroverzního nechápu. Co však chápu velmi dobře, že si pár idiotů zvyšuje sebevědomí vzájemným poměřováním a pokud někdo usoudí, že ho má menšího, tak to ostatním smaže.


VLOŽIT KOMENTÁŘ