Scinet.cz » Kauzy, Kavárna, Komentáře, Věda, Zprávy

„Chladná“ data z Klementina vyřazena z globální sítě teplot. Jejich analýza ukazuje, že střední Evropa se neotepluje vůbec

19.2. 2010, Oldřich Klimánek

Na světě druhá nejstarší „chladná“ teplotní data ze stanice v pražském Klementinu byla vyřazena z Global Historical Climatology Network (GHCN). Důvody nejsou známy. Co je však jasné: tyto historické teplotní záznamy byly nahrazeny uměle upravenými (říká se tomu „homogenizovanými“) hodnotami z pražského letiště v Ruzyni –  oba soubory dat říkají o změnách teplot něco zcela jiného.

Na problém upozornil 16. února server ClimateGate.com. John O’Sullivan ve svém článku odkazuje na nezávislou analýzu E. Smitha, blogera vystupujícího pod přezdívkou Chiefio, a jeho čtenáře „Jana“. Jan poskytl i soubor dat z Klementina, který si můžete stáhnout zde.

O’Sullivan napsal, že „spolehlivé klimatologické záznamy z Prahy, jedny z nejstarších záznamů na světě, byly ze sítě vyřazeny bez jakéhokoliv vědeckého opodstatnění.“

„Klimaskeptici si myslí, že klimatologové česká data zcenzurovali, protože pražské záznamy dokazují, že v Evropě k žádnému oteplení za posledních 200 let nedochází.“

Dále v článku uvádí, že bylo zjištěno, že GHCN (se sídlem na Arizonské státní univerzitě) „uřízlo“ pražské „teplé“ záznamy teplot z čtyřicátých let 20. století. Důvod je prý ten, aby se ukázal trend oteplování a aby „současné“ teploty vypadaly výjimečně. „Tento proces úpravy syrových dat (téměř vždy směrem vzhůru), který klimatologové dělají, se nazývá ‚homogenizace'“. Skeptici dále zjistili, že klimatologové nahradili původní dataset z pražského Klementina z roku 1949 homogenizovanými, teplejšími řadami ze stanice letiště Praha-Ruzyně.

Klementinum se tak zařadilo mezi stovky dalších stanic, které ukazovaly nízké teploty a jež byly z globální sítě vynechány.

„Skeptici jsou rozhořčeni, protože české záznamy jsou po Central England Temperature Record (Středoanglické teplotní záznamy) druhými nejstaršími nepřetržitě získávanými a spolehlivými teplotními záznamy na světě. Jsou známy také jako Středoevropské teplotní záznamy (Central European Temperature Record). Data jsou získávána soustavně od roku 1775 v pražském Klementinu.“

Autor článku také nabádá, aby se čtenáři o datových změnách přesvědčili sami: „jedny záznamy naleznete zde, druhé, opravdové z Klementina pro období 1770-2009 zde.“

Analýza dat z Klementina, o které se O’Sulliven zmiňuje, ukázala následující: nic.  Na základě analýzy ve střední Evropě za posledních 200 let neexistuje žádný trend oteplování, zjištěná hodnota činí 0,25° C za století. Což při vší úctě nejde prezentovat ani jako šum; s největší pravděpodobností tak data spíše ukazují trend ochlazování — když se uváží vlivy okolí (Klementinum je v centru Prahy, vliv urbanizace, okolního rušivého městského tepla je velký; korekční hodnota v důsledku městských teplotních ostrovů činí asi 0,6 °C…).

Důležité je následující:

„Neupravená pražská data perfektně korelují s nejstaršími záznamy na světě, se Středoanglickými teplotními záznamy, které jsou nepřetržitě dělány už 351 let.“

Autor tedy dochází k závěru: dva nejstarší a nejspolehlivější záznamy o teplotách v Evropě ukazují, že po oteplování není vidu ani slechu. „Zdrojem ‚oteplování‘ jsou spíše homogenizovaná a falešná data, uměle upravená klimatology v jejich laboratořích.“

Analýza Czechgate podle Luboše Motla

Data z Klementina zpracoval i Luboš Motl.

Luboš Motl, The Reference Frame: Climate CzechGate: Prague’s Clementinum censored

A co záznamy ukázaly jemu? Opět nic. Luboš nejprve správně vybral dvě náhodné hodnoty: V roce 1794 byla průměrná teplota 11,50° C, kdežto v roce 2005 10,88 °C…

Teď vážně.

Nejzajímavější ze získaných výsledků jsou 20leté trendy, kdy – jak Luboš upozorňuje – by se mělo jasně ukázat zrychlené oteplování v naší éře – tedy pokud přijmeme hypotézu alarmistů, že lidská činnost dramaticky ovlivňuje změny klimatu, že urychlujeme (globální) oteplování spalováním fosilních paliv. Graf trendů je níže (podél osy y nejsou teploty, ale trendy).

V řeči čísel pak výsledky vypadají takto (převedeno na zvýšení teploty za století, hlavně si povšimněte, kde se nachází v žebříčku naše éra):

  • 1779-1798, 9.187 °C/století
  • 1782-1801, 8.317 °C/století
  • 1776-1795, 8.103 °C/století
  • 1778-1797, 7.629 °C/století
  • 1783-1802, 7.407 °C/století
  • 1849-1868, 7.292 °C/století
  • 1777-1796, 7.214 °C/století
  • 1984-2003, 7.125 °C/století
  • 1850-1869, 6.984 °C/století
  • 1780-1799, 6.853 °C/století

Následující čísla zase ukazují 20leté trendy ochlazování (srovnejte si bedlivě největší hodnoty „oteplování“ a „ochlazování“):

  • 1821-1840, -10.05 °C/století
  • 1822-1841, -9.338 °C/století
  • 1823-1842, -8.005 °C/století
  • 1824-1843, -7.259 °C/století
  • 1819-1838, -7.029 °C/století
  • 1825-1844, -6.879 °C/století
  • 1820-1839, -6.586 °C/století
  • 1831-1850, -6.582 °C/století
  • 1826-1845, -6.461 °C/století
  • 1830-1849, -6.331 °C/století

Luboš Motl tedy došel ke stejnému závěru jako jeho kolegové: žádné výjimečné chování teplot na konci 20. století se nekonalo. „Mimo to je pravděpodobné, že kdybyste čísla upravili vzhledem k městskému teplu, trend oteplování by zcela vymizel, nebo by se změnil v trend ochlazování,“ čímž říká totéž, co je uvedeno výše a k čemu došli ostatní.

Na závěr si Luboš posvítil na četnost výkyvů počasí. A to proto, že New York Times otiskl článek člověka, který radí, aby pro změny klimatu nebyly měřítkem teploty (když se nám ztrácí trend oteplování, jak přiznal i Phil Jones…), ale různé výkyvy klimatu/počasí a bůhvíčeho. Samozřejmě, že podle autora článku by poté byl na vině člověk.

Že jsou výkyvy počasí často dávány automaticky do souvislosti s globálním oteplováním způsobeným člověkem, je známá věc: je horko, může za to oteplování. Je zima a hodně sněží, může za to oteplování. Ledovce tají, může za to globální oteplování, ledovce rostou, může za to maskované globální oteplování.

Následující graf ukazuje měsíční výkyvy (bráno z pražských dat pro roky 1770 až 2009).

Z toho je patrné, že trend ve výkyvech je klesající. K minimálním odchylkám docházelo mezi lety 1905-1915, největší výkyvy byly zaznamenány mezi roky 1865-1875 a v letech následujících.

Další podrobnosti najdete v Lubošově článku.

Oldřich Klimánek

Provozovatel serveru Scinet.cz.


Komentáře (1) »

  • Oldřich Klimánek napsal:

    Diskuse byla uzavřena — nelze moderovat každý komentář; a než psát důvody, proč ten a onen komentář byl moderován, diskuse se zavírá (pravidlo č. 1: než komentujete článek, přečtěte ho). Tohle není Neviditelný pes ani jiné nekontrolované „fórum“. Díky za pochopení.