Mezi největší narušitele soukromí lidí patří sociální síť Facebook, Policie České republiky, ale „ocenění“ se dočkala i Evropská komise za dohodu ACTA a také technologie GPS.

Letošní, v pořadí již šestý ročník soutěže Big Brother Awards (Ceny Velkého bratra) zná své vítěze. Mezi oceněnými, kteří podle poroty nejvíce narušují soukromí občanů, figuruje sociální síť Facebook, Policie České republiky, Evropská komise, Ministerstvo vnitra ČR a technologie GPS. Odborná porota letos vybírala z více než 140 kandidátů, které navrhli i sami občané.

Facebook je největším firemním slídilem

Nejpopulárnější sociální síť na světě se dočkala prvenství v kategorii Největší firemní slídil. Porota cenu Velkého bratra Facebooku udělila „za snahu dostat maximum informací z osobních profilů do internetových vyhledávačů.“ Podle poroty Facebook nutí uživatele technickým nastavením a klamavou taktikou k tomu, aby ke svým soukromým údajům umožnili přístup komukoli.

„Největší sociální síť s více než 500 milióny uživateli po celém světě shromažďuje osobní data typu – jméno, příjmení, pohlaví, datum narození, kontakt, fotografie, bydliště, náboženské, politické, kulturní preference, přátelé, rodinní příslušníci a další sociální vazby,“ uvedla porota ve zdůvodnění.

„Loni 9. prosince změnil Facebook ochranu soukromých údajů takovým způsobem, že (technickým nastavením i klamavou taktikou) tlačí uživatele, aby k soukromým údajům ze svých profilů umožnili přístup komukoli. I když mluvčí Facebooku uvádí, že uživatele podněcuje k větší otevřenosti, protože to je v souladu s tím, ‚jak se svět vyvíjí‘, jde o něco zcela jiného.“ Za tím podle poroty nestojí nic jiného než to, že Facebook chce zvýšit svůj komerční potenciál. „Vývoj podmínek užívání se již nejméně šestkrát jednostranně změnil a to bez výjimky v neprospěch ochrany soukromí uživatelů.“

Své ceny se dočkal i zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg. Tu mu porota udělila za Výrok Velkého bratra. „Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg tvrdí, že právo na soukromí je prostě jen sociální norma, která se v čase vyvíjí – a lidé jsou prý dnes s úplným odbouráním soukromí spokojeni, éra soukromí skončila.“ Naráží tím na Zuckerbergův výrok, že lidé by se měli povznést nad to, jak Facebook nakládá s uživatelskými daty, protože dnes stejně nikdo soukromí na internetu neřeší, tedy že lidé na internetu na sebe řeknou dobrovolně prakticky všechno.

„Právo na soukromí, tj. na veřejné sdílení pouze těch informací, které dotyčná osoba o sobě skutečně zveřejnit chce, je v normálním mezilidském kontaktu přinejmenším na Západě považováno za samozřejmost. Je neslušné ptát se ženy na věk nebo kohokoliv na jeho sexuální orientaci či preference – mimo příslušný kontext, který daná osoba kontroluje a má možnost v něm uplatnit souhlas nebo nesouhlas. Automaticky není dáno vůbec nic.“

GPS, jež sleduje lidi bez jejich vědomí

Technologie GPS, mezi lidmi využívána jako naváděcí systém, dostala cenu Nebezpečnou novou technologii. Poroto uvedla, že GPS sleduje automobily bez vědomí majitelů.

Například v některých státech USA policie na automobily sledovaných lidí instaluje zařízení s GPS jednotkami – policie tak sleduje a lokalizuje pohyb automobilů i jejich řidičů. „Ke sledování přitom dochází nejen bez vědomí dotčených osob, ale i bez toho, že by kontrolu nad využíváním této technologie mohl vykonávat soud.“

Porota se domnívá, že tato technologie je potenciálně hodně nebezpečná proto, že se může záměrně i nezáměrně „rozšířit do civilního sektoru, čímž se každý majitel či řidič automobilu může stát bez svého souhlasu objektem sledování, aniž by s tím souhlasil, resp. aniž by k tomu existovala řádná zákonná norma.“

Členové poroty rovněž zmínili kamerové systémy na mýtných branách nebo v místech měření rychlosti. „Oproti těmto zařízením spočívá větší riziko využití GPS v tom, že lze přesně sledovat pohyb vozidla kdekoliv v čase. Využití GPS v kombinaci s ostatními prostředky (kamerové systémy, úsekové měření rychlosti, mýtné brány) zvyšuje nebezpečí narušení soukromí, protože umožňuje dokonale zmapovat nejen pohyb, ale i zvyklosti příslušného řidiče či spolujezdců.“

Systém pro detekci nenormálního chování lidí venku i na internetu

Z technologického hlediska zajímavý projekt INDECT, který financuje Evropská unie, byl oceněn jako Slídil mezi národy. INDECT je projekt, v jehož rámci dochází k automatické detekci abnormálního chování občanů na veřejných prostranstvích i internetu.

„Údajně v zájmu veřejné bezpečnosti je vyvíjen a testován systém umělé inteligence, který bude schopen dohlížet na chování občanů automatizovaně, nebude závislý na lidském operátorovi. Každý občan se tak stává podezřelým a v případě, kdy bude jeho chování vyhodnoceno jako abnormální, může proti němu být zakročeno.“

Mezinárodní projekt zahrnuje výzkumníky z různých evropských pracovišť, ale i soukromé firmy a policie některých států. Českou republiku v něm reprezentuje svými poznatky Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava.

„V rámci sledování abnormálního chování jsou sledována a vyhodnocována data z různých druhů senzorů. V případě městských prostor se počítá s využitím kamerových systémů v kombinaci se zvukovým záznamem z mikrofonů. Pro sledování pohyblivých objektů se počítá s nasazením bezpilotních letadélek. Pro sledování občanů na internetu se systém zaměřuje zejména na monitoring diskuzních fór, blogů a sociálních sítí.“

Záminkou boj s pirátstvím

Bez povšimnutí nemohla zůstat mezinárodní dohoda ACTA, obchodní dohoda proti padělání. Ta je pod palbou kritiky od chvíle, co se na veřejnost dostaly první informace, že se tajně připravuje. Od porotců se dočkala ceny Právní norma Velkého bratra – a to „za pošlapávání lidských práv a svobod na úkor zájmů jednoho ze sektorů průmyslu.“

„Ve skutečnosti o žádnou obchodní dohodu nejde, a její pasování do roviny obchodní dohody je pouze jakýmsi krytím pro možnost vést jednání v režimu utajení. Stejně tak není ACTA primárně zaměřena na boj proti padělání a obchodování s padělaným zbožím. Dohoda ACTA má zvýhodnit jeden sektor průmyslu a zaručit mu velmi rozsáhlou a specifickou institucionální ochranu.“

Slídilové z Ministerstva vnitra a Policie ČR

Titul Největší úřední slídil získalo Ministerstvo vnitra České republiky „za bojkotování přípravy legislativy, která by mohla zlepšit ochranu osobních údajů při využívání kamerových systémů, odposlechů a databází DNA.“

Porota své rozhodnutí odůvodnila tím, že vnitro bojkotuje případu legislativy, jež by zlepšila ochranu osobních údajů, které jsou získávány kamerovými systémy, odposlechy – a také ukládány v databázích DNA. “ Stávající legislativa nedostatečně upravuje zacházení s DNA v soukromém sektoru, ale i v sektoru policie – konkrétně zpracování tzv. profilů DNA v kriminalistické databázi (tzv. Národní databázi DNA).“

Policie České republiky byla označena za Dlouhodobého slídila – a to za „nejrozmanitější formy závažných a dlouhodobých zásahů do soukromí občanů v bezprecedentní míře.“ Porotě se nelíbí, že policie archivuje fotografie aut a jejich řidičů a že rozsáhle nadužívá žádosti o přístup k citlivým údajům z mobilů.

„Policie ČR, jako svědomitý Větší bratr „obyčejných občanů“, nás během minulých let již opravdu začala monitorovat na každém kroku. Začala využívat toho, že hledáčky kamer zachycují miliony řidičů a značek jejich aut, aniž by o tom věděli. Nejedná se jen o kamery v centrech měst, ale také o ty, které jsou umístěny v mýtných branách přímo na dálnici nebo v místech úsekového měření rychlosti,“ stojí ve zdůvodnění.