Články na téma: Fyzika
Kavárna, Komentáře, Věda »
Už zhruba 70 let víme, že hmota, kterou ve vesmíru jsme schopni pozorovat, tvoří jen špičku kosmického ledovce – většina hmoty vesmíru je před našimi zraky skryta. Nevidíme ji, skrývá se, ale svou gravitací ovlivňuje chování celých galaxií. Normální kvarková hmota (z kvarků jsou složeny neutrony, protony, škvarky, my a také jiné, exotičtější částice) tvoří asi jen 15 % látky, kterou vesmír obsahuje.
Text navazuje na článek Našli fyzici z CDMS částici skryté hmoty? Sledujte přímý přenos ohlášení výsledků.
Nebo by obsahovat měl – v případě, …
Kavárna, Komentáře, Věda »
Na blozích věnovaných fyzice se to v minulých dnech hemžilo spekulacemi o možném objevu částic skryté hmoty. Blogeři poté přinesli nové informace, některé z velkých prohlášení – že už za pár dní o objevu může vyjít článek v časopise Nature – se ukázaly jako nesprávné. Nature žádný takový článek nevydá, protože jej nemá, poněkud podrážděně oznámil jeho editor Leslie Sage.
Čtěte také: Pátrání po supersymetrické skryté hmotě
Fyzici psali se vzrušením o tom, že tým vědců z projektu CDMS (Cryogenic Dark Matter Search – Hledání temné kryogenické …
IT/Počítače, Kavárna, Komentáře, Věda »
Světoznámý vědec, autor řady důležitých prací, i kontroverzních myšlenek hrajících na nervy mnohých matematiků a fyziků – ale také úspěšný podnikatel, zakladatel firmy Wolfram Research, v níž se vyvíjí sofistikovaný matematický systémem Mathematica. Zázračné dítě, ale podle jiných také člověk s nezměřitelným egem, v jehož žáru jako papír v okamžiku shoří i ego Rathovo. Takový je Stephen Wolfram, jenž v posledních měsících vzbuzuje zájem médií kvůli průlomové online službě Wolfram|Alpha, výpočetnímu systému odpovídající na dotazy položené v lidském jazyce.
Na webu časopisu New Scientist vyšel před …
Věda »
Velký hadronový srážkostroj je částicím schopen dodat tolik energie jako žádný jiný urychlovač před tím. Operační energie sice ještě ani zdaleka nedosahuje maximálních hodnot, přesto už LHC předčilo doposavad nejvýkonnější urychlovač Tevatron ve Fermilabu, který sídlí v městě Batavia poblíž Chicaga.
Fyzici dnes protonovým svazkům v útrobách urychlovače dodali energii 1,18 TeV, slavný Tevatron naproti tomu pracuje s částicemi o energii 0,98 TeV (svazky se tedy srážejí s energií 1,96 TeV).
Je to přesně deset dní, co se urychlovač LHC znova probudil k životu. Více než rok …
Kavárna, Věda »
Urychlovač částic, který bude zkoumat ty z největších tajů vesmíru, byl s velkou slávou přiveden opět k životu. Po více než roce oprav, pečlivých testů a dodaných vylepšení se v útrobách nejsložitějšího stroje, jakého kdy lidstvo postavilo, objevily první svazky částic.
Ještě počátkem měsíce se ale vědci museli vypořádat s problémem, který způsobil supravodivosti neznalý opeřenec, jenž při průletu nad venkovní částí LHC fyzikům z nebe seslal trochu dielektrického materiálu (bonton, ptáku).
I malý kousek trusu způsobil v LHC problém, zvýšil totiž teplotu systémů. Operační teplota supravodivých …
Kavárna, Věda »
Český strunový teoretik Martin Schnabl bude příští týden veřejnosti přednášet na půdě Akademie věd. Chcete-li se něco dozvědět o teorii superstrun a jestliže to do Fyzikálního ústavu v Praze 8 nemáte daleko, neváhejte a navštivte seminář, na kterém vás vzrušující říší moderní fyziky provede špičkový vědec pátrající po největších tajemstvích našeho, ale vlastně i jiných světů.
Je ale trošku škoda, že tisková zpráva Akademie věd České republiky k této události říká tak málo — pár řádků, na nichž se ještě vyskytuje spojení jako „sjednocení kvantových …
IT/Počítače, Věda »
Letošní Nobelovu cenu za fyziku si rozdělí tři vědci, jejichž práce zásadním způsobem ovlivnila náš informační věk: jednak svět telekomunikací díky bleskovému a spolehlivému přenášení informací přes optická vlákna, jednak oblast digitálního snímání, jež nám ukazuje dříve neviděné.
Optická vlákna, zběsilé toky dat a celosvětová síť
Švédská Královská akademie ve Stockholmu udělila Nobelovou cenu za fyziku za rok 2009 Charlesi Kuenu Kaovi, který stál u zrodu přenosu dat přes optická vlákna.
Svým výzkumem z roku 1966 ukázal, že velké ztráty, ke kterým ve skleněných vláknech docházelo, nejsou způsobeny …
Kavárna, Komentáře, Věda »
10. května kosmický gama teleskop Fermi detekoval enormně silný gama záblesk. Studie řady vědců z celého světa kromě jiného ukazuje, že teorie s ambicí stát se kvantovou teorií gravitace, které porušují Lorentzovu symetrii, srdce Einsteinovy speciální teorie relativity, nemohou být platné. Jedinou teorií, která ve velkém testu obstála, je strunová/M-teorie. K vyvrácení kvantové smyčkové gravitace a jiných přístupů přitom stačilo lapit jediný foton s velkou energií – nepotvrdily se předpovědi a nutné, absurdní, následky přístupu smyčkové gravitace, a totiž že rychlost světla závisí na energii …







